Můj oblíbený plevel 4. :-)

Na Zelený čtvrtek musí být o kopřivě, to je její den… ale taky o „plevelu“ a co s ním. Jestli chcete rovnou kopřivu, skočte si pod první obrázek…

Málokdo rád pleje… /Já tedy docela jo, pro mě je to bezvadná meditace… a ráda pak vidím ten rozdíl ;-)/

Pro ostatní – pár tipů, jak tuto činnost omezit:

Nemít odkrytý povrch, ani v přírodě není…. Příroda ho buď zakrývá opadanými listy, nebo nechává porůst… Obojí se dá snadno napodobit. Povrch půdy lze mulčovat – nejlíp slámou, pro koho je to esteticky únosné ;-), senem (raději ne s odkvetlými rostlinami…), případně štěpkou. Mulčovací kůra je vhodná k acidofilním rostlinám (kanadské borůvky, vřesy a vřesovce, rododendrony a azalky,…). Zakrytí půdního povrchu rostlinami řešíme pěstováním zeleninových polykultur (celkem dobrodružná akce), nebo půdopokryvnými rostlinami třeba v trvalkových výsadbách nebo pod keři…

Ale i tu údržbu si někdy usnadním… prostor mezi řádky projedu za poledne ploskořezem (nebo nějakou motyčkou, kdo ho nemá…) a „plevel“ (který ale ještě nesmí mít semena) nechám prostě ležet, kde je.

A nebo ideální varianta, o které je koneckonců tento seriál – vysbírat a sníst! Jasně, že ne všechny druhy jsou jedlé a výtečné, ale třeba ptačinec, bršlice a pampeliška ano 🙂

---

4. Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica)

Kopřiva dvoudomá je velmi vytrvalá naše domácí rostlina z čeledi kopřivovitých.

Vzpřímené čtyřhranné lodyhy dorůstají i dvou metrů. Lodyhy i vejčité a na okrajích zubaté listy jsou pokryté žahavými chlupy (obsahují acetylcholin, serotonin a histamin). Rostlina je dvoudomá, nevýrazné zelenavé květy jsou uspořádané v klubíčkách, tvoří hrozny (samičí květenství) nebo laty (samčí). Kromě semen se rostlina šíří také dlouhými podzemními oddenky.

Prosimvás, kopřivu si snadno natrháme sami, nemusíme kupovat v plastových vaničkách v Lidlu!!! :-/

Roste zejména na místech živinami (hlavně dusíkem) bohatých a spíše vlhčích. Podél cest i vodních toků, na rumištích, mezích, lesních okrajích, v křovinách…. Je typickým druhem některých přirozených lesních společenstev, např. lužních nebo suťových lesů.

Také známý a neoblíbený zahradní plevel, známá a oblíbená hostitelská rostlina housenek mnoha motýlích druhů, známá surovina na výrobu velmi čichově výrazné a výborně hnojivé kopřivové jíchy.

Jako bylinka se sbírá před květem, a to buď celé rostliny, nebo mladé vrcholky, později jen listy. Nejraději co nejčasněji na jaře, nejlépe do konce května… ale i později je lépe, než nikdy.

Listy obsahují chlorofyl (a tedy hezkou porci hořčíku), další rostlinná barviva (karotenoidy, flavonoidy), aminokyseliny, vitamíny, také železo a křemík. Má široké spektrum působení, může pomoci řešit chudokrevnost, počáteční fáze diabetu, povzbuzuje činnost slinivky a jater, … Rostlina se tradičně používá na čištění krve a na posílení organismu, připravuje se z ní čaj, dá se připravit i kopřivová koupel.

Odvar z kořene se používá zevně k oplachování vlasů, podporuje jejich růst.

V kuchyni se kopřiva využívá už tradičně, způsobů využití k přípravě pokrmů i nápojů jsou desítky, možná i stovky…

Listy a nať se připravují jako špenát, nebo přidávají do velikonoční nádivky (kterou můžeme upéct třeba i jako muffiny), do polévek a omelet. Zkrátka do tepelně upravených pokrmů, a třeba i moučníků. Bez vaření se využívají do jarních smoothies.

Pokud listy usušíme a pak jemně nadrtíme, můžeme tímto zdravým zeleným práškem barvit domácí těstoviny, kromě barvy jim přidáme i cenné látky. Sušené kopřivové listy jsou jednou ze složek mého domácího „maggi“.

Méně známé je využití sušených semen, obsahujících celou řadu užitečných látek. Mohou se třeba sypat na chleba (a nebo i na jiná vhodná jídla…).

Šneci s kopřivami

Kuřecí plátky naklepu, osolím, opepřím, případně jinak podle chuti okořením, položím plátky slaniny a mladé vršky kopřiv. Svinu, prošpendlím párátky, krájím tak 3cm plátky, které osmažím. A nebo vcelku omotám provázkem a peču jako závitek.

Bramborovo kopřivové placky

Na ty ani nemám recept, dělám prostě od oka… Brambor jako na 4 porce přílohy, uvařím je, rozšťouchám. Vsypu spařené nasekané kopřivy (dost! Třeba tak tři dvouhrstě syrových…). Osolím, opepřím, přidám dvě vajíčka, dva stroužky prolisovaného česneku a strouhanky tolik, aby mi placičky držely pohromadě. Smažím, nechám okapat, jí se samotné nebo jako příloha nebo i studené další den k svačině sebou na cestu 😉

Zelené palačinky

Připravíme si palačinkové těsto z 2 vajec, 1/4l mléka, asi 12 deka mouky, špetka soli a přidáme spařených mletých kopřiv tolik, aby bylo těsto hezky zelené (možno ve směsi se špenátem, merlíkem, medvědím česnekem,…).  Smažíme palačinky. Plníme tvarohem (ochuceným solí, paprikou, česnekem,…) a šunkou, můžeme konzumovat takto, nebo zapéct se sýrem. Ano, naslano. S marmeládou by to asi bylo divné 😉

Zelená bábovka

Podle Ivy Paukertové (zde podle originálního tureckého receptu):

1 šálek kopřivového pyré, 3 vejce, asi 1,5 šálku cukru krystal, půl šálku oleje, kůra z jednoho citronu (nebo pár kapek citronového oleje v potravinové kvalitě)

1,5 šálku mouky, 1 balíček prášku do pečiva, 1 balíček vanilkového cukru (nebo lžička domácí vanilkové esence), 1 lžička jedlé sody

Do tmavého těsta 1 lžíce kakaa, 1 lžíce vody, špetla prášku do pečiva

Kopřivy spaříme a umixujeme s trochou vody z nich na pyré (pomůže předem je překrojit na menší části). Připravíme si formu jako na bábovku (vymazat, vysypat moukou). Ušleháme vejce s cukrem, přidáme kopřivy, olej, citron a vanilku. Vmícháme mouku se sodou a kypřícím práškem. Do formy nalijeme asi dvě třetiny těsta. Do zbylé třetiny přidáme kakao, vodu a prášek do pečiva, nalijeme na zelenou hmotu.

Pečeme v předehřáté troubě asi 40 minut při 180⁰.

Pár dalších kopřivových receptů najdete tu.

Chci vědět, až zas napíšeš něco k tomuto tématu…

Zdroje:

Chrtek J. (1988): Urtica dioica v Květena ČSR 1, Academia, (str. 534)

Janča J., Zentrich J.A. (1995): Herbář léčivých rostlin 2, Eminent

Henschel D. (2004): Rostliny k jídlu, Granit

Internetové:

Spolehlivě osvědčený zdroj mnoha receptů (ze kterého jsem nyní zkusila zelenou bábovku 😉 ) http://diskuse.nachvojnici.cz/viewtopic.php?f=27&t=747