Můj oblíbený plevel 3. :-)

Pokračování, lednový díl o ptačinci tady, únorový o bršlici tu.

Další zajímavou vlastností plevelů je, že nám mohou už jen svou přítomností prozradit hodně o vlastnostech prostředí, ve kterém rostou. Odborně se tomu říká bioindikace a shrnutí nároků rostlin najdeme třeba v asi nejpoužívanější publikaci H. Ellenberga.

Vidíme-li tedy na záhoně merlíky, lebedy, lipnici roční, hluchavku nachovou, ježatku kuří nohu nebo mléč zelinný, vypovídá to o prostředí bohatém na živiny. Naopak chudší půdy indikuje například rmen rolní, lnička drobnoplodá, ze vzácných druhů hlaváček letní nebo myší ocásek nejmenší.

Daří-li se dobře rdesnu ptačímu, kolenci nebo ředkvi ohnici, půda bude spíše kyselá. Naopak neutrální až zásadité půdy ocení bažanka roční, rulík zlomocný nebo zemědýmy.

Bršlice kozí noha, kapustka, pryskyřník plazivý a přeslička rolní rostou ve vlhčím prostředí, v sušším naopak třeba konopice, rmen rolní, bažanka roční, rožec rolní nebo šťavel růžkatý.

Dokonce existují druhy (tzv. halofyty), které mohou růst na zasolených stanovištích (na slaniscích nebo na mořském pobřeží). Kromě specializovaných druhů některé další jsou tolerantní a toto prostředí také snesou. Jmenujme třeba merlík červený a sivý, mochnu husí, šťovík kadeřavý nebo lebedy. Mezi halofyty patří také zblochanec oddálený, jemná tráva, která se šíří podél v zimě solených silnic, a také kolenec prostřední, štírovník úzkolistý nebo komonice nejvyšší a zubatá.

3. Pampeliška (Taraxacum officinale, správněji Taraxacum  sect. Ruderalia)

Pampeliška, dříve známá jako smetanka, je vytrvalá rostlina z čeledi hvězdnicovitých. Tedy pampeliška… ono jich je stovky druhů v asi 50 sekcích (těch je u nás „jen“ osm…).

Odhlédněme teď od těch mokřadních a slanomilných druhů….

Ta „naše“ pampeliška roste po celém světě. Najdeme ji hlavně v trávnících a na loukách.  Typická je pro travní porosty, které vznikly na místě bývalých polí. Jako plevel je dost častá v záhonech, na půdách živinami bohatších a ne úplně suchých. Na polích roste také, ale tam nesbíráme.

Zahradníkům je velmi dobře známá svým silným a odolným kůlovitým kořenem, i z malého kousku umí vyrůst znovu. Tvoří přízemní růžici vykrajovaných listů typického tvaru, které jsou hořké chuti. Na jaře vytváří několik až desítky zlatožlutých květenství (úborů), vyrůstajících na dutých stvolech. Celé rostliny (kořen, stonek, list) obsahují bělavé hořké mléko. Plody jsou nažky s chmýrem, „foukadla“ děti dobře znají (snad i v dnešní počítačové éře).

Použití jako bylinka: Zdravá je celá rostlina. Obsahuje inulin, dále hořčiny, aminokyseliny a třísloviny, saponiny, karoten, vitamin C a B, minerální látky – cení se hlavně obsah mědi.

Mimo vegetační období (tj. prakticky zejména v období, kdy na podzim a na jaře chystáme záhony) sbíráme jemně nahořklý kořen. Od jara do podzimu trháme listy, poupata i otevřená květenství typicky na jaře. V době, kdy pampeliška kvete, se doporučuje pro játra a žlučník sníst denně pár jejích stonků. 

Kromě působení na trávicí trakt a snižování hladiny cukru v krvi má pampeliška dobrý efekt také na ledviny, pomáhá vyplavovat z těla kyselinu močovou (ocení ti, co mají dnu), působí fytoncidně (hubí mikroby), umí povzbudit organismus.

Bylinkáři využívají čaj z celé rostliny.

Použití k jídlu:

Kořen – dá se jíst syrový (po určitém přivykacím čase i celkem bez ošklíbání 😉 ) , přidávat v menším množství do polévek s kořenovou zeleninou a ve velkém množství pražit jako obdoba melty (postup přípravy viz tady).

Sušíme kořen na “cikorku”

Listy se dají přidávat do salátů, špenátů, polévek a omelet. Na jaře jsou jemnější, pokud je na nějaký den dva tři zakryjeme třeba kbelíkem, jsou křehčí. Puky rašící z kořenů v chladu a temnu také. Zezačátku je přidáváme do míchaných salátů, později, když už jsme si zvykli, můžou být i hlavní složkou. Pravděpodobně budou ale chutnat víc dospělým, obvykle již trénovaným hořkým pivem a fernetem, než dětem….

Používají se i mladá poupata pampelišky (nakládají se do octového nálevu jako kapary nebo okurky), blanšírovaná jsou vynikající, dají se přidávat do polévek nebo k dušenému masu

Nejznámější využití květů je na „pampeliškový med“, což je vlastně spíše sirup svařený z květů a cukru. Dá se z nich (jako z bezového kvítí, ale i mnoha dalších méně používaných bylinek) vyrobit osvěžující perlivý nápoj. Květy můžeme i smažit. A zejména používat na ozdobu hotových pokrmů.

To je on – bramborový s pampeliškou

Můžete zkusit třeba:

Bramborový salát s pampeliškou: předem uvařené vychladlé brambory pokrájím, vajíčko natvrdo také. Přidám natrhané pampeliškové listy, osolím, opepřím, okyselím, kápnu trochu dobrého oleje. V základní ostřejší verzi lze přidat najemno nakrájenou cibuli, v jemnější variantě další bylinky, třeba list šťovíku a květ violky (bonus bude kromě vzhledu nádherná jemná vůně 😉 ).

Salát francouzského typu: listy pampelišky posypu drobnými opečenými kousky slaniny, ochutím solí, pepřem, citrónovou šťávou.

Smažené květy pampelišek: Nasbírám si dostatečné množství plně rozvitých květenství (bez stvolu). Vyklepu nebo nechám vyběhnout ty malé černé broučky. Obaluju v těstíčku a smažím.

Varianty slané: v trojobalu (vynechávám první mouku), v hrašce nebo v těstíčku (třeba vylepšeném kari kořením) jako kosmatice.

Varianta sladká: Těstíčko lze dochutit skořicí a osmažené květy polít medem.

Recept na český ženšen podle DK: Do vroucí vody vhoďte hrst čerstvých omytých listů (směs 2-3 dílů listů kopřivy a jednoho dílu listů pampelišky) a přiveďte znovu k varu, odstavte na 20-30 minut pod pokličkou, sceďte, chladné pijte podle potřeby. Třeba po těch smažených květech 😉

Pampeliška je jednou z mých pěti oblíbených planých rostlin, takže ji a další recepty z ní najdete tady.

Zdroje:

Janča J., Zentrich J.A. (1995): Herbář léčivých rostlin 3, Eminent

Henschel D. (2004): Rostliny k jídlu, Granit

Trávníček a kol. (2010), Taraxacum, Květena ČR 8

Internetové: https://pfaf.org/user/plant.aspx?LatinName=Taraxacum+officinale

Pro speciálně vtipné a milé čtení o pampelišce velmi doporučuji text od dědka kořenáře: https://www.dedekkorenar.cz/clanky/o-bylinkach—humorny-special/pampeliska.html

Bez pampelišky není trafačka dokonalá 😉

Jana Nováková
Rostliny jsou mí přátelé a provázejí mě od dětství a zahrada je můj oblíbený obývací pokoj i jídelna. Jsem šťastná, když můžu pomáhat svým klientům, i těm zaneprázdněným, vytvořit krásnou a živou zahradu, která nevyžaduje každodenní péči, ale přesto jim dává spoustu radosti i leccos dobrého k snědku. O své cestě k zahradám píšu zde >>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.

  • Ochutnejte divočinu

    Mých TOP 5 jedlých planých rostlin Určitě všechny znáte. A jíte je? - Stáhněte si eBook zdarma a ochutnejte pár běžných plevelů :-)