V přírodní zahradě rádi využíváme zákonitosti a procesy, které probíhají ve volné přírodě. Tam (téměř) neexistují monokultury a povrch půdy buď zarůstá rostlinami, nebo je pokrytý jejich odumřelými částmi, ale nebývá dlouhodobě odkrytý. To proto, aby půda nevysychala, byla chráněná proti erozi, a půdní organismy nebyly vystavené UV záření. A právě to rychlé pokrývání obnaženého povrchu mají na starost plané jednoleté druhy, které na záhonech většinou považujeme za plevele. Biolog je považuje (trochu zjednodušeně shrnuto) za R-stratégy, tedy ruderální druhy, které rychle absolvují svůj životní cyklus – na odkrytých plochách vyklíčí, vytvoří biomasu, vykvetou, zralá semena se sobě vlastním způsobem dostanou na více či méně vzdálená nová stanoviště a další generace může růst…
Známe ovšem dobře také vytrvalé plevele, které patří už k dalšímu sukcesnímu stádiu. Ty většinou (kromě semenáčků) nenacházíme v zeleninových záhonech s každoročně několikrát ošetřovaným povrchem, ale v trvalých výsadbách.
Možná není nutné se všech plevelů v zahradě za každou cenu nekompromisně zbavovat. Módním trendem posledních let, který je i zdravý, je totiž používat některé plevele (a další plané rostliny) k obohacení jídelníčku. Osobně mohu například špenát z bršlice a kopřivy, zimní salátek s ptačincem žabincem nebo pampeliškovým květenstvím ozdobené pokrmy velmi doporučit.
Ptačinec prostřední, neboli žabinec (Stellaria media)
je drobná rostlinka z čeledi čeledi hvozdíkovité. Jejím původním areálem je Eurasie, druhotně je ovšem rozšířená po celém světě. Roste na narušovaných místech, preferuje vlhčí, živinami bohatá stanoviště. Pole a zahrady jsou pro ni typické, ale klidně může růst i v truhlících za oknem :-). Rostlina je jednoletá, na stanovišti se obnovuje semeny, která si zachovávají klíčivost až 25 let.
Ptačinec prostřední je 10-20 cm vysoká rostlina s poléhavou lodyhou. Špičaté, široce vejčité lístky nebývají větší než 1cm. Kvítky jsou také drobné, měří míň než 1cm v průměru. Připomínají hvězdičku, kterou tvoří chlupaté kališní lístky a korunní bílé, ty jsou obvykle kratší než kalich o cca 1/3 délky. Semena jsou hnědavá, okrouhle ledvinovitého tvaru, zhruba 1mm „velká“.
Ptačinec si lze na stinných vlhčích místech splést s ne tak běžnou mateřkou trojžilnou (ta má v listech, když se podíváme proti světlu, tři žilky běžící od řapíku ke špičce listu, narozdíl od ptačince, který má žilnatinu normálně stromkovitě větvenou). V záhonech prý ptačinec může někomu připomínat, dokud nekvete, drchničku rolní (když rozkvete, není co řešit…).
Rostlina obsahuje: třísloviny, saponiny, minerály (draslík, křemík aj.), vitamín C, E, A
Využití jako bylinka: má mnohostranné účinky. Páter Kneipp ji doporučoval na léčení zánětu plic. Používá se jako diuretikum, na čištění krve. Pomáhá hojit potíže na pokožce (má dezinfekční a stahující účinky) – drobná poranění, ale i ekzémy a vyrážky. Setkala jsem se i s doporučeními použít jí na trávicí potíže (žaludek, žlučník, při pravidelném používání prý snižuje cholesterol).
Jako jedlá rostlina: Mladá a před květem (pak začíná hořknout) chutí připomíná někomu hrášek (třeba mně…), někomu mladou kukuřici. Má význam hlavně v zimě, protože je jedna z velmi mála, kterou lze v tomto období najít a sníst!
Nejlépe začerstva: jako součást různých salátů, ale lze i samostatně, je velmi dobrá. Spíš jen dochucená citronem a olejem než majonézou (když mluvíme o zdravých jídlech, že? 😉 )
Velmi se mi líbí tento recept: Jarní předkrm speciál podle http://www.paukertova.cz/
Rozebereme hlávkový salát a čtyři (nebo podle počtu osob) vnitřní pevné listy přiměřené velikosti použijeme jako misku. Do této misky dáme hrst posekané ptačincové nati, na ni položíme kolečko rajčete a kolečko natvrdo uvařeného vejce. Na žloutek položíme část nati ptačince jako ozdobu. Do mističky ještě přidáme jeden (nebo více) kopečků majonézy, kyselé smetany nebo jogurtu.
Ptačinec může být součástí nejrůznějších pomazánek, a také smoothies. Velmi dobře se hodí na posypání hotových jídel, a to nejen polévek.
Zatepla: Ptačinec se hodí do čehokoliv, v čem může být něco zeleného – nádivky, karbanátky, svítky, zelené těstoviny,… Můžeme z něj připravit i špenát, ale to má háček – při velikosti jeho lístků by člověk asi sbíral celé odpoledne…
Podle mého názoru je ale téhle jemné, křehké a za syrova výtečné rostlinky pro tepelné zpracování škoda…
Databáze PFAF uvádí, že využití mají i semena – do chleba nebo drcená na zahuštění pokrmů. Ovšem sběr těch s bídou 1mm velkých semen by asi byl velká zkouška trpělivosti…
Zdroje:
Dvořáková M. (1990): Stellaria media v Květena ČR 2, Academia, (str. 128-130)
Janča J., Zentrich J.A. (1996): Herbář léčivých rostlin 4, Eminent
Henschel D. (2004): Rostliny k jídlu, Granit
Internetové:
PFAF https://pfaf.org/user/plant.aspx?LatinName=Stellaria+media
léčivé účinky:
https://www.bylinkyprovsechny.cz/byliny-kere-stromy/byliny/1043-ptacinec-prostredni-ucinky-na-zdravi-co-leci-pouziti-uzivani-vyuziti
Diskuse na Chvojnici http://diskuse.nachvojnici.cz/viewforum.php?f=30 /kolegyně botanička, co se (nejen) jedlými plevely zabývá velmi dlouhodobě a zná je výborně (a doporučuji zde i ostatní sekce) /
Rostliny jsou mí přátelé a provázejí mě od dětství. Zahrada je můj oblíbený obývací pokoj i jídelna.
Jsem šťastná, když můžu pomáhat svým klientům, i těm zaneprázdněným, vytvořit krásnou a živou zahradu, která nevyžaduje každodenní péči, ale přesto jim dává spoustu radosti i leccos dobrého k snědku.
O své cestě k zahradám píšu zde >>