Málokdo rád pleje… /Já tedy docela jo, pro mě je to bezvadná meditace… a ráda pak vidím ten rozdíl ;-)/ Pro ostatní – pár tipů, jak tuto činnost omezit: Nemít odkrytý povrch, ani v přírodě není…. Příroda ho buď zakrývá opadanými listy, nebo nechává porůst… Obojí lze snadno napodobit. Povrch půdy lze mulčovat – nejlíp slámou,...
Jsou to prvky, které mohou plnit úlohu cesty, ale mohou v zahradě i jen tak být… používány k relaxaci, masáži chodidel a stimulaci reflexních bodů na plosce nohy, vnímání různých povrchů,… Skládají se z různého počtu navazujících, ale oddělených plošek, každá z nich je vyplněna jiným materiálem. Ty se liší svou strukturou, jemností, pevností, tím, jak příjemně se na...
Ano, zahradou taky chodíme… Nejdříve si uvědomíme, kam mají cesty vést, a jak často je budeme používat. Jestli také k nošení nákladu, svážení úrody kolečkem do sklepa, nebo pro děti na kole… skoro lepší, než trasu vymýšlet od stolu je podívat se, kudy se nejčastěji chodí… A možná přidat kousek trasy k nějakému hezkému zákoutí nebo místu...
Pokračování, lednový díl o ptačinci tady, únorový o bršlici tu. Další zajímavou vlastností plevelů je, že nám mohou už jen svou přítomností prozradit hodně o vlastnostech prostředí, ve kterém rostou. Odborně se tomu říká bioindikace a shrnutí nároků rostlin najdeme třeba v asi nejpoužívanější publikaci H. Ellenberga. Vidíme-li tedy na záhoně merlíky, lebedy, lipnici roční, hluchavku...
A budu mít něco jiného než ostatní 😉 – protože svetr… a nebo košík…má každý ;-). Je ovšem potřeba vzpomenout si ve správný čas… třeba zrovna teď 😉 Na výplety a stavby můžeme použít několik druhů vrb. Živé vrbové stavby se vysazují nejčastěji v zimním nebo časně jarním období (nesmí mrznout). Sází se většinou do pruhu...
U příležitosti pozvolna se blížících Velikonoc a našich včelek radujících se z kvetoucí jívy jsem oprášila text o vrbách… Vrb u nás roste řada druhů (a také mnoho jejich kříženců), najdeme je nejen na hrázích rybníků a podél potoků a řek, ale některé druhy i na suchých, často ruderálních stanovištích (např. jívu). Drobné plazivé druhy...
Sněženka, bledule, kandík psí zub…. Taky máte ty jarní rostlinky tak nějak nejraději? Asi že se člověk celou zimu těší, až zase něco pokvete – dokonce v lese a kolem vody… /jasně, sedmikráska je tu s námi skoro pořád/. Mám tři oblíbené cíle – tedy z těch prvních jarních. Nestihnu každý rok všechny, ale průběžně opakuju: za sněženkami...
Druhé pokračování. První – lednový díl o ptačinci je tady. Šíření plevelů (i všech ostatních rostlin) je samo o sobě fascinující…. Doporučuju dokumentární cyklus BBC Soukromý život rostlin od D. Attenborougha (The Private Life Of Plants). To by člověk neřekl, jak akční to občas je 🙂 Rostliny autochorní se šíří samy: některé tvoří dlouhé podzemní oddenky...
Klopené záhony – jsou jen zajímavý zahradní prvek? Nebo princip sluneční pasti podporuje naši snahu něco vypěstovat? Jak je složité je vybudovat? Stojí to za tu práci? Na pár otázek mohu po pár letech, kdy jsem jeden takový měla na zahradě, dát odpověď… A ano, píšu už v minulém čase, měla… Mám ráda pokusy na vlastní...
Zima je hlavním obdobím, kdy je možné kácet stromy, příp. kopicovat (odstranit kmen nebo větve keře nízko nad zemí, rostlina pak obrazí z kořenů). Keře si tak zachovají habitus typický pro daný druh, stromy, které mají schopnost regenerovat (turecká líska, jeřáb, habr, lípa, viděla jsem i ořešáky, mirabelky aj.) vytvoří malebné vícekmenné tvary. Než však strom...