A budu mít něco jiného než ostatní 😉 – protože svetr… a nebo košík…má každý ;-). Je ovšem potřeba vzpomenout si ve správný čas… třeba zrovna teď 😉 Na výplety a stavby můžeme použít několik druhů vrb. Živé vrbové stavby se vysazují nejčastěji v zimním nebo časně jarním období (nesmí mrznout). Sází se většinou do pruhu...
U příležitosti pozvolna se blížících Velikonoc a našich včelek radujících se z kvetoucí jívy jsem oprášila text o vrbách… Vrb u nás roste řada druhů (a také mnoho jejich kříženců), najdeme je nejen na hrázích rybníků a podél potoků a řek, ale některé druhy i na suchých, často ruderálních stanovištích (např. jívu). Drobné plazivé druhy...
Sněženka, bledule, kandík psí zub…. Taky máte ty jarní rostlinky tak nějak nejraději? Asi že se člověk celou zimu těší, až zase něco pokvete – dokonce v lese a kolem vody… /jasně, sedmikráska je tu s námi skoro pořád/. Mám tři oblíbené cíle – tedy z těch prvních jarních. Nestihnu každý rok všechny, ale průběžně opakuju: za sněženkami...
Druhé pokračování. První – lednový díl o ptačinci je tady. Šíření plevelů (i všech ostatních rostlin) je samo o sobě fascinující…. Doporučuju dokumentární cyklus BBC Soukromý život rostlin od D. Attenborougha (The Private Life Of Plants). To by člověk neřekl, jak akční to občas je 🙂 Rostliny autochorní se šíří samy: některé tvoří dlouhé podzemní oddenky...
Klopené záhony – jsou jen zajímavý zahradní prvek? Nebo princip sluneční pasti podporuje naši snahu něco vypěstovat? Jak je složité je vybudovat? Stojí to za tu práci? Na pár otázek mohu po pár letech, kdy jsem jeden takový měla na zahradě, dát odpověď… A ano, píšu už v minulém čase, měla… Mám ráda pokusy na vlastní...
Zima je hlavním obdobím, kdy je možné kácet stromy, příp. kopicovat (odstranit kmen nebo větve keře nízko nad zemí, rostlina pak obrazí z kořenů). Keře si tak zachovají habitus typický pro daný druh, stromy, které mají schopnost regenerovat (turecká líska, jeřáb, habr, lípa, viděla jsem i ořešáky, mirabelky aj.) vytvoří malebné vícekmenné tvary. Než však strom...
V přírodní zahradě rádi využíváme zákonitosti a procesy, které probíhají ve volné přírodě. Tam (téměř) neexistují monokultury a povrch půdy buď zarůstá rostlinami, nebo je pokrytý jejich odumřelými částmi, ale nebývá dlouhodobě odkrytý. To proto, aby půda nevysychala, byla chráněná proti erozi, a půdní organismy nebyly vystavené UV záření. A právě to rychlé pokrývání obnaženého povrchu mají...
Připraveno pro Rodinný dům… protože už bude čas Sice je ještě zima, ale já už se nemohu dočkat jara… plánuji, co budu pěstovat, dokupuji osivo, testuji klíčivost – a chystám se některé rostliny si předpěstovat. Není to úplně snadné, protože kdo nemá skleník nebo zimní zahradu, nebo aspoň chladnější světlou chodbu, musí předpěstovat v bytě. A...
Pár v rychlosti cvaknutých fotek a vypůjčených slov F.K., protože ambice hrát si na teoretika umění nemám… S Františkem Kupkou (1871 – 1957) bych si asi v lecčems rozuměla… například v jeho zálibě výletů do přírody. Hned bych jela také… Sedněme do vlaku! Venku je tak krásně! Jeďme se dívat na stromy, řeky, pole a vrchy – jsou...
Moje událost minulého týdne – doskládala jsem osivové směsi pro Zelenou domácnost. Respektive pro všechny různé opylovače v našich zahradách 🙂 A proč vlastně tyhle směsi? Aby ty zahrady byly barevnější. Aby motýli, včelky a čmeláci, ale třeba i pestřenky, měly taky nějaké občerstvení. Aby některé vzácnější druhy měly kde růst… ...