… letní hojnost všude kolem nás….. … a pro Zahrádkář shrnutí, přehled, jaké květy jdou jíst a jak, a taky kde je můžeme hledat. Tak snad smím použít svůj text i tu… Nádherné, barevné, voňavé – jedlé květy na talíři Použití jedlých květin má dlouhou, tisíciletou tradici, nejen např. v Číně a Japonsku, ale i v našich...
Pravda je, že na zahradě máme nejrůznější schovky pro hmyz. Dřevo v ježkách, staré duté stromy, špalky a klády jako okraje záhonů,…. Takže vlastně bychom žádné hmyzí ubytovny pořizovat nemuseli, určitě by si ti různí tvorové něco našli sami…. Jenže… to prostě člověk musí zkusit, ne? Už proto, aby se měl na co koukat….. Jeden domeček...
Sice už jsem návod dávala do druhého bylinkového dílu, ale teď je zrovna čas, tak třeba se bude hodit… Bylinky pro tuto směs sbírám po celý rok. Začínám hned na jaře planými rostlinami a končím na podzim, když sklízím mrkev a celer na uskladnění… Do směsi dávám (všechno, a nebo co z toho mám): Plané rostliny (list nebo...
Psala jsem pro Zahrádkář ještě v časech dávno před „koronavirových“… jenže v těchto dnech to považuju za ještě důležitější… Osít obilím už je letos pozdě (a asi ani není moc čím….), ale vysadit brambory, rajčata, dýně, nasít mrkev a kukuřici je pořád čas. Tedy já aspoň na tom pracuju… A možná je pro to tato doba karantén...
Málokdo rád pleje… /Já tedy docela jo, pro mě je to bezvadná meditace… a ráda pak vidím ten rozdíl ;-)/ Pro ostatní – pár tipů, jak tuto činnost omezit: Nemít odkrytý povrch, ani v přírodě není…. Příroda ho buď zakrývá opadanými listy, nebo nechává porůst… Obojí se dá snadno napodobit. Povrch půdy lze mulčovat –...
Vídáme je leckde kolem sebe … tu v borovém lese, tu na zahradě, nebo i v městském parku. Zajímavé rostliny, které vypadají jako z jiného světa. A nebo aspoň odněkud z dalekého severu… Lišejníky…. Lišejníky jsou složené organismy. Jejich tělo se jmenuje stélka (thallus) a skládá se ze dvou organismů – houby (většinou vřeckovýtrusé) a...
Pokračování, lednový díl o ptačinci tady, únorový o bršlici tu. Další zajímavou vlastností plevelů je, že nám mohou už jen svou přítomností prozradit hodně o vlastnostech prostředí, ve kterém rostou. Odborně se tomu říká bioindikace a shrnutí nároků rostlin najdeme třeba v asi nejpoužívanější publikaci H. Ellenberga (1974). Vidíme-li tedy na záhoně merlíky, lebedy, lipnici...
Druhé pokračování. První – lednový díl o ptačinci je tady. Šíření plevelů (i všech ostatních rostlin) je samo o sobě fascinující…. Doporučuju dokumentární cyklus BBC Soukromý život rostlin od D. Attenborougha (The Private Life Of Plants). To by člověk neřekl, jak akční to občas je 🙂 Rostliny autochorní se šíří samy: některé tvoří dlouhé podzemní oddenky...
V přírodní zahradě rádi využíváme zákonitosti a procesy, které probíhají ve volné přírodě. Tam (téměř) neexistují monokultury a povrch půdy buď zarůstá rostlinami, nebo je pokrytý jejich odumřelými částmi, ale nebývá dlouhodobě odkrytý. To proto, aby půda nevysychala, byla chráněná proti erozi, a půdní organismy nebyly vystavené UV záření. A právě to rychlé pokrývání obnaženého povrchu mají...
Zima je hlavním obdobím, kdy je možné kácet stromy, příp. kopicovat (odstranit kmen nebo větve keře nízko nad zemí, rostlina pak obrazí z kořenů). Keře si tak zachovají habitus typický pro daný druh, stromy, které mají schopnost regenerovat (turecká líska, jeřáb, habr, lípa, viděla jsem i ořešáky, mirabelky aj.) vytvoří malebné vícekmenné tvary. Než však strom...