Moje událost minulého týdne – doskládala jsem osivové směsi pro Zelenou domácnost. Respektive pro všechny různé opylovače v našich zahradách 🙂 A proč vlastně tyhle směsi? Aby ty zahrady byly barevnější. Aby motýli, včelky a čmeláci, ale třeba i pestřenky, měly taky nějaké občerstvení. Aby některé vzácnější druhy měly kde růst… ...
… a budoucí generace včelek samotářek … Vytvořit ho mě dost bavilo, protože všechno, z čeho je, máme dost 🙂 Domácí zdroje využívám ráda… Takže v hlavě jsem ho měla už nějakou dobu 🙂 Sestavit ho je docela rychlé. Jen je potřeba pečlivě očistit vyvrtané otvory, aby si včelky o třísky neporanily křídla. A pak...
Málokdo rád pleje… /Já tedy docela jo, pro mě je to bezvadná meditace… a ráda pak vidím ten rozdíl ;-)/ Pro ostatní – pár tipů, jak tuto činnost omezit: Nemít odkrytý povrch, ani v přírodě není…. Příroda ho buď zakrývá opadanými listy, nebo nechává porůst… Obojí lze snadno napodobit. Povrch půdy lze mulčovat – nejlíp slámou,...
Jsou to prvky, které mohou plnit úlohu cesty, ale mohou v zahradě i jen tak být… používány k relaxaci, masáži chodidel a stimulaci reflexních bodů na plosce nohy, vnímání různých povrchů,… Skládají se z různého počtu navazujících, ale oddělených plošek, každá z nich je vyplněna jiným materiálem. Ty se liší svou strukturou, jemností, pevností, tím, jak příjemně se na...
Ano, zahradou taky chodíme… Nejdříve si uvědomíme, kam mají cesty vést, a jak často je budeme používat. Jestli také k nošení nákladu, svážení úrody kolečkem do sklepa, nebo pro děti na kole… skoro lepší, než trasu vymýšlet od stolu je podívat se, kudy se nejčastěji chodí… A možná přidat kousek trasy k nějakému hezkému zákoutí nebo místu...
Pokračování, lednový díl o ptačinci tady, únorový o bršlici tu. Další zajímavou vlastností plevelů je, že nám mohou už jen svou přítomností prozradit hodně o vlastnostech prostředí, ve kterém rostou. Odborně se tomu říká bioindikace a shrnutí nároků rostlin najdeme třeba v asi nejpoužívanější publikaci H. Ellenberga. Vidíme-li tedy na záhoně merlíky, lebedy, lipnici roční, hluchavku...
A budu mít něco jiného než ostatní 😉 – protože svetr… a nebo košík…má každý ;-). Je ovšem potřeba vzpomenout si ve správný čas… třeba zrovna teď 😉 Na výplety a stavby můžeme použít několik druhů vrb. Živé vrbové stavby se vysazují nejčastěji v zimním nebo časně jarním období (nesmí mrznout). Sází se většinou do pruhu...
U příležitosti pozvolna se blížících Velikonoc a našich včelek radujících se z kvetoucí jívy jsem oprášila text o vrbách… Vrb u nás roste řada druhů (a také mnoho jejich kříženců), najdeme je nejen na hrázích rybníků a podél potoků a řek, ale některé druhy i na suchých, často ruderálních stanovištích (např. jívu). Drobné plazivé druhy...
Sněženka, bledule, kandík psí zub…. Taky máte ty jarní rostlinky tak nějak nejraději? Asi že se člověk celou zimu těší, až zase něco pokvete – dokonce v lese a kolem vody… /jasně, sedmikráska je tu s námi skoro pořád/. Mám tři oblíbené cíle – tedy z těch prvních jarních. Nestihnu každý rok všechny, ale průběžně opakuju: za sněženkami...
Druhé pokračování. První – lednový díl o ptačinci je tady. Šíření plevelů (i všech ostatních rostlin) je samo o sobě fascinující…. Doporučuju dokumentární cyklus BBC Soukromý život rostlin od D. Attenborougha (The Private Life Of Plants). To by člověk neřekl, jak akční to občas je 🙂 Rostliny autochorní se šíří samy: některé tvoří dlouhé podzemní oddenky...