Výhody a nevýhody klopených záhonů – čeho je víc?

Klopené záhony – jsou jen zajímavý zahradní prvek? Nebo princip sluneční pasti podporuje naši snahu něco vypěstovat? Jak je složité je vybudovat? Stojí to za tu práci?

Na pár otázek mohu po pár letech, kdy jsem jeden takový měla na zahradě, dát odpověď… A ano, píšu už v minulém čase, měla…

Mám ráda pokusy na vlastní kůži a vlastníma rukama. Nějaký čas mi ležely v hlavě klopené záhony. A protože na jaře mívám nějaké vrbové proutí a různé vedlejší produkty z prořezávání,  tak jsem si řekla, že je čas to vyzkoušet…

To bylo tehdy na jaře roku 2011… Našla jsem si vhodné osluněné místo hezky na očích, abych na záhon viděla pokud možno pořád :-). Shromáždila jsem si materiál – na výplety i na vyplnění záhonu (podobný jako pro klasické vyvýšené záhony – viz třeba tu), vytyčila jsem si tvar a  užila jsem si opravdu krásný čas relaxace při vyplétání. Navršit jednotlivé vrstvy nedalo moc práce, přece jen, tolik materiálu se nevešlo. Pak chvíli nechat slehnout, než bude čas něco sázet… A využít třeba vlastnoručně předpěstovanou sadbu.

První rok jsem zkoušela rajčata, papriky, bazalku.

Druhý rok, a pak i ty další dva, dýně Hokkaido a/nebo patisony.

Na konec své kariéry posloužil záhon bylinkám.

Ozdobu v plné kráse dělal záhon tři roky. V roce 2014 na něm už byl věk znát, a rok 2015 byl jeho posledním. Tedy se dožil pěti let.

Plyne mi z toho:

  • Samosebou, čím silnější materiál, tím déle vydrží. Obvykle silné vrbové proutí (zhruba jako na pomlázku nebo trochu silnější) tedy 5 let maximálně.
  • Toho proutí je potřeba hodně. Fakt HODNĚ!
  • Kdybych byla použila nějaký materiál kolem výpletu (řekněme třeba nopovou fólii), určitě by záhon vydržel déle. Ano, vím, je to plast…
  • Na nízký okraj záhonu, tam, kde přechází do okolního terénu, se mi osvědčilo umístit starý trám. Ale klidně cokoli, co zamezí, aby se substrát splavoval pryč, dokud není povrch záhonu porostlý.
  • Záhon pracuje na principu sluneční pasti. Hodí se proto pro teplomilné rostliny. Podle očekávání dost vysychá, je tedy fajn přidat nějakou vychytávku na zavlažování – aspoň třeba PETku s vodou. Ideálně permakulturně třeba neglazované hliněné nádoby – ale vymyslet nějak, aby šly do vrstev substrátu vpravit 😉
  • Tyče sloužící jako osnova pro výplet jde využít třeba pro umístění skrýší pro škvory, slunéčka apod.
  • Potom, co se starý výplet rozsype, není nutné záhon rušit. Dá se třeba vyplést vně záhonu další, nebo zpevnit palisádou ze silnějších (třeba rovných lískových) větví,…

Takže u nás tento první záhon nebyl poslední, letos plánuju plést další 🙂

Jana Nováková
Rostliny jsou mí přátelé a provázejí mě od dětství a zahrada je můj oblíbený obývací pokoj i jídelna. Jsem šťastná, když můžu pomáhat svým klientům, i těm zaneprázdněným, vytvořit krásnou a živou zahradu, která nevyžaduje každodenní péči, ale přesto jim dává spoustu radosti i leccos dobrého k snědku. O své cestě k zahradám píšu zde >>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.

  • Ochutnejte divočinu

    Mých TOP 5 jedlých planých rostlin Určitě všechny znáte. A jíte je? - Stáhněte si eBook zdarma a ochutnejte pár běžných plevelů :-)