Zeleninova_zahrada

Jarní předpěstování rostlin

Připraveno pro Rodinný dům… protože už bude čas

Sice je ještě zima, ale já už se nemohu dočkat jara… plánuji, co budu pěstovat, dokupuji osivo, testuji klíčivost – a chystám se některé rostliny si předpěstovat.

Není to úplně snadné, protože kdo nemá skleník nebo zimní zahradu, nebo aspoň chladnější světlou chodbu, musí předpěstovat v bytě. A tu narážíme na pár problémů – zbytečně vysoké teploty (nebo na okenním parapetu mohou kolísat), málo slunečního svitu a nízká vlhkost. Za vysokých teplot a v podmínkách nedostatečného oslunění se rostliny nepřiměřeně vytahují a jsou citlivé k chorobám.

Ten třetí faktor lze ovlivnit zakrytím výsevů fólií a nebo pořízením okenních skleníčků, je ale potřeba dobře pohlídat a větrat, aby vlhkost nebyla zbytečně vysoká. Také je velmi důležité umožnit dobře odtéct přebytečné vodě z nádob. Narozdíl od zalévání rostlin na záhonech, zde je lépe častěji rosit, než občas vydatněji zalévat.

Potřebujeme tedy vhodné místo, je možné využít různé skleníčky a folníčky. Můžeme vysít přímo do nich (a ve fázi 2 pravých listů rostliny přepíchat do sadbovačů), nebo rovnou jednotlivě do květináčků (zejména větší semena – dýně, cukety, okurky,…), nebo lze využít speciální produkty – jiffy, výsevní tablety, produkty z lisovaného kokosového vlákna,…

Substrát – je zásadně důležitý. Musí být nejen přiměřeně! bohatý na živiny, ale také nezávadný z hlediska choroboplodných zárodků (např. hub rodů Pythium, Fusarium, Rhizotomia, Phytophtora,… které způsobují tzv. padání klíčních rostlin, nebo různých plísní). Pořídíme tedy buď speciální výsevní substrát, nebo pokud využíváme z vlastních zdrojů (třeba směs zeminy, kompostu a trochy písku na vylehčení) je třeba ho tepelně ošetřit (pokud nechceme použít fungicid, což já tedy nechci…), a také nevysívat rostliny příliš hustě.

Vyséváme mělce, zasypeme velmi jemnou vrstvou substrátu, citlivě rosíme. Když mají rostlinky vyvinuté děložní lístky, je lepší teplota přes den jen kolem 18oC, pokud máme tu možnost. V době, kdy mají rostliny vytvořené 2-3 pravé lístky, je čas přepíchat je do sadbovače. Pak podle situace (velikost rostlin, aktuální počasí – pozor na možnost mrazíků) možno buď ještě jednou přesadit, nebo rovnou vysadit na plánované místo. Dobré je překrytí textilií jako ochrana před mrazíky (ale také některými nevítanými hmyzími škůdci, a také kočkami…).

Tip pro okurky, dýně, cukety,… – je možno květináček naplnit substrátem jen způli, položit semena, jemně zasypat. Jak rostliny rostou, přisypáváme postupně substrát.

  U kterých rostlin má předpěstování smysl?

Zajímají nás hlavně zeleniny, bylinky a některé květiny.

Brzy se začíná s výsevem celeru, už během února, také papriky chtějí vysít včas. Z dalších plodových zelenin – rajčata, okurky, dýně, cukety, patisony, lilek. Z méně běžných druhů mochyně peruánská. Také všechny košťáloviny, různé druhy salátů, pórek.

Z bylinek hlavně majoránka, bazalka, kadeřavá petržel, koriandr, případně vytrvalé druhy pro nové výsadby (pažitka, šalvěj, dobromysl, yzop, tymián,…).

Z mnohých květin jmenujme třeba šater, afrikány, astry a ostálky (cínie), lobelky. Některé druhy pro okenní truhlíky, např. muškáty, se dají dobře řízkovat.

Neosvědčilo se mi předpěstovat ačokču, rostliny jsou velmi křehké a snadno zranitelné. Někdo předpěstovává mangold, to se mi zdá zbytečné, roste bez problémů přímo na stanovišti. Pozor, vybírejte nejen vhodné druhy, ale také odrůdy!

Důležitý je termín výsevu! Pokud vysejeme brzy, rostliny se zbytečně vytáhnou, než je budeme moci vysadit ven nebo do skleníku. Pokud se naopak s výsevem opozdíme, zbytečně zkracujeme vegetační sezónu.

Co a kdy tedy vysít?

Leden:   begonie, petunie, lobelky

Konec ledna: papriky

Únor:   papriky, celer, lilek, raný salát, košťáloviny (zelí, kapusta, květák, brokolice, kadeřávek, kedlubny,…), hledíky

Konec února: rajčata, brokolice, petrželka

Březen:  rajčata, melouny, okurky, dýně, cukety, pažitka, porek, salát, afrikány, slaměnky, gazánie

Duben:  cínie, astry, lze ještě dýně, cukety apod.