Vysaďme si vlastní vynikající brambory

Ptali se mě, jak na brambory. Jestli to jde i jinak, než jsme zvyklí. No, o dvou méně tradičních způsobech bych věděla. Ale i ten klasický má pro mě výhody. On nedá tolik práce, kolik se na první pohled zdá…

Brambory mám totiž ráda. I když občas je někdo nedoporučuje, že s tím jejich zdravotním přínosem to není až tak… Ale já toto ignoruju, pěstuju a s oblibou a s láskou vařím, peču i smažím. Jo, není nad bramborák s česnekem a majoránkou 🙂

No ale ty brambory….

Všeobecně se ví, že pocházejí z Jižní Ameriky. Méně známé ale je, že zde mají dvě centra původu – andské a chilské. Z toho druhého pravděpodobně pocházejí „naše“ evropské odrůdy.

Jejich využití v původní domovině bylo velice pestré (kromě přímého konzumu se prášek z nich sušil, vyráběl se alkoholický nápoj a používaly se jako léčivka). U nás se vlastně (kromě sušení) využívají podobně. Svou slávu získaly díky pomoci proti hladomoru a obsahem vitamínu C byly prevencí proti kurdějím.

/Tady by vlastně mohla být ilustrační fotka Tuzemáku, že? 😀 /

Biologicky jsou víceleté, ale pěstují se jako jednoleté. U nás byly prvně zaznamenány na počátku 17. století, ale ve větší míře se pěstují až od 2. poloviny 18. století. Věděli jste, že se původně pěstovaly jako okrasné v klášterních zahradách? Mají totiž hezké bílé nebo světle fialové květy s nápadnými žlutými tyčinkami.

V dnešní době existují pro potěšení okrasnější druhy a brambory pěstujeme hlavně jako užitkovou rostlinu s dobrým výnosem. Naše podnebné podmínky, i ty drsnější ve vyšších polohách, jim dobře vyhovují. Potřebují dostatek vláhy a nesnášejí mráz a zamokřené půdy.

Hlízy se probouzejí při teplotách okolo 6 °C, pro další růst jsou výhodné denní teploty okolo 20 °C a noční 15 °C. Odrůdy se rozlišují podle rychlosti „dozrávání“ na rané (sklízí se do konce června (celkově je vegetační doba 75-90 dní) a pozdní (sklízené po tomto datu).

Dělení podle obsahu škrobu na varné typy je známé,

Varný typ A – jsou lojovité, s menším obsahem škrobu, s dužinou žluté či žlutobílé barvy, obvykle jsou protáhlého tvaru. Používají se hlavně na bramborový salát nebo vařené ve slupce na loupačku.
Varný typ B – jsou brambory polopevné s univerzálním použitím. Vhodné do salátů, gulášů, polévek i jako přílohové.
Varný typ C – jsou moučnaté, mají vysoký obsah škrobu, po uvaření se rozpadají. Mívají bělavou dužinu a drsnější slupku. Jsou vhodné pro přípravu bramborového těsta, knedlíků, bramboráků, bramborových placek a kaší.

Odrůd je celá řada, odhaduje se, že u nás se jich pěstovalo a pěstuje snad 120. Některé patří mezi tradiční staré a krajové odrůdy (asi nejznámější jsou Keřkovské rohlíčky, ale třeba i Bojar, Flora, Karmen, Modřáky, Univerzal,…).

Nové moderní odrůdy  mívají hladší povrch (málo zanořená očka, takže se lépe loupou) a vyšší výnos. Oblíbené jsou např. odrůdy Anuška, Marabel, Belana, nebo raná odrůda Rozára s červenou slupkou a hezky žlutou dužinou.

Existují i odrůdy na povrchu i uvnitř fialové (např. odrůda Valfi), to je spíš zajímavost používaná např. na bramborový salát pro méně konzervativní spotřebitele. Fialovou barvu způsobují antokyanová barviva, která jsou výbornými přírodními oxidanty.

Způsoby pěstování brambor:

1. Klasická agrotechnika pro ty, kdo nemají rádi novoty, pokusy a překvapení

Brambory mají rády na podzim vyhnojenou půdu, ideálně organickými hnojivy. Hlízy se sází na jaře, když teplota půdy v 10cm hloubce stoupne nad 5-7^oC. Podle starých zvyklostí se sází na Sv.Marka (25.4.), někdo ale sází už na Josefa (závisí samosebou také na aktuálním počasí). Vzcházení lze urychlit sázením naklíčených brambor.

Brambory potřebují prostor. Brázdy mají být vzdálené od sebe 60-70 cm, v řádce sázíme s odstupy ca 25-30 cm (stopu) od sebe.

Když rostliny vzejdou, 2-3x se okopávají a přihrnují, vytváří a zvyšuje se hrůbek. Okopáním se taky omezuje plevel. Mezi řádky můžeme slabě! mulčovat, např. trávou od sekačky – dokud to výška rostlin dovoluje. Brambory potřebují vláhu, ale když zalévat, tak podmokem do brázd. Zálivkou na list se podporuje šíření plísně bramborové.

Sklízí se, když nať uschne. Také, když začne být napadená plísní bramborovou! Očistit je potřeba jen zhruba (pro uskladnění nemýt!), na vzduchu ve stínu vysušit, uskladnit. Po nějaké době je dobré je probrat a ty, které jsou nakažené hnilobou, rychle vyhodit! Jedná se hlavně o bakteriální hnilobu Erwinia carotovora , která se může šířit  na sousední hlízy! Naopak „suché hniloby“ (fomová, fusariová) nejsou tak nebezpečné co se týká rychlosti šíření.

2. V nádobách „rostoucích“ do výšky pro ty, kdo nemají prostor a očekávají jen zpestření jídelníčku, nikoliv kompletní zimní zásoby

Brambory se dají pěstovat v nejrůznějších nádobách, ve kterých budou mít dostatek prostoru a možnost neustálého přihrnování a dosypávání, protože hlízy brambory narůstají v patrech. Těmito nádobami mohou být dřevěné bedny s dalšími díly, které se dají přikládat nahoru, igelitové pytle, velké plastové nádoby, barely, ale i stojaté válce z pletiva, které se mohou vyplňovat i senem nebo slámou (je to přechod k 3. způsobu). Nádoby musí mít na dně otvory k odtoku přebytečné vody!

(V domovině brambor prý zemědělci skládají kolem rostliny obrubu z kamenů, kterou postupně zvyšují a prostor dosypávají.)

Při tomto způsobu se postupuje tak, že na dno nádoby se dá vrstva zahradní zeminy nebo kompostu cca 30cm, do ní se vloží hlíza. Vždycky, když nadzemní část rostliny doroste asi 10-15 cm, přiloží se další díl bedny nebo vyhrne pytel a přidá se další vrstva substrátu. Takto se postupuje stále, dokud rostlina roste. Pozor u tmavých nádob a pytlů, aby se kořeny na slunci nepřehřály! Na podzim se jen vysype z pytle nebo rozloží bedna a sklidí hlízy.

3. V plochách/řadách biohmoty (listí, seno, sláma,..) pro ty, kdo mají povahu na pokusy, k dispozici větší prostor a snesou méně typický pohled na porost

Pěstování v listí, senu nebo slámě patří k „permakulturnějším“ postupům. Materiál se položí ve vrstvě ca 20-30 cm do plochy nebo do řádků, do nich se do jamek sází hlízy. Pod hlízy je ještě účelné dát vždy hrst kompostu nebo zeminy. Dál se jen vrství další organická hmota (seno, sláma, tráva od sekačky,….), vždy když je k dispozici. I tyto plochy je třeba za sucha zalít! Na podzim se sklízí čisté hlízy.

Mé dvě osobní poznámky k tomuto způsobu:

1.Pokud budete pod organickou hmotu pokládat kartón, což může být výhodné, pod vysazenou bramboru je třeba do něj udělat otvor! Rostliny, které zůstanou pod kartónem, zejména pampelišky, ho umí nadzvednout – a brambora ve vzduchu fakt neprospívá 😉

2. A pozor s tímto způsobem v místech, kde je hodně slimáků!!!