Svatojánské bylinky

Na oslavu letního slunovratu a svátku svatého Jana 🙂

A taky pro připomenutí tradic našich předků… tu mám tři svatojánské recepty.

Svatojánské proto, že v této době, kdy je slunko vysoko na obloze, mají bylinky největší sílu.

To ale neznamená, že pokud jsme propásli ten přesně správný okamžik O, nemůžeme si je vyzkoušet a připravit i později, to je vždycky lépe, než nikdy 🙂

První je to snad nejznámější a nejtradičnější, a přitom tak jednoduché – třezalkový, tzv. Svatojánský nebo také Janův olej.

Připravuje se z třezalky těčkované (Hypericum perforatum), která má, narozdíl od ostatních třezalek, lodyhy oblé a aspoň v horní části s dvěma podélnými lištami. List je jemňounce dírkovaný, jakoby propíchaný špendlíkem. Často se zaměňuje s  třezalkou skvrnitou (Hypericum maculatum),  její hlavní poznávací znak je čtyřhranná lodyha. Záměny ale není třeba se bát, léčivé jsou obě.

Abychom si připravili olej, budeme potřebovat za slunného dne natrhané jednotlivé kvítky třezalky. Ty sypeme do dobře uzavíratelné skleničky a až bude sklenička plná, zalijeme olejem (nejlépe olivovým) a necháme stát několik týdnů na světle. Pak se chodíme koukat a těšit na to kouzlo, když se olej začíná barvit výrazně červeně. Při té příležitosti obsah skleničky vždycky protřepu. Po několika týdnech červený olej scedím a pak uchovávám na chladném a stinném místě, a hlavně – nezapomenu na něj a používám ho 🙂

Třezalkový olej  se používá na popáleniny, špatně se hojící rány, prokrvuje tkáně,  používá se na Breussovu masáž.

—–

Už roky si vyrábím ořechový likér ze zelených ořechů, podle receptu, který mám od své kamarádky.

Ořechy na něj se mají trhat do svatého Jána, tedy do 24.června.

30 zelených ořechů rozpůlím (v této době jsou ještě měkké bez dřevnaté skořápky), zaliju vodkou, aby byly ponořené – na dvě větší sklenice se šroubovacím víčkem potřebuji asi litr (jde použít i  slivovice, kalvádos, líh,…).

Přidám hřebíček, vanilkový lusk, celou skořici a nechám přibližně šest neděl uležet – na světle, při pokojové teplotě (obvykle na okenním parapetu mé venkovské kuchyně). Potom svařím cukr s vodou (asi ½ l vody a 30 dkg cukru) a po vychladnutí přidám ke slitému lihovému výluhu z ořechů. Před používáním nechávám ještě nějaký týden nebo dva uležet.

—–

Třetí návod bude míň tradiční a ještě převzatý :-). To proto, že se mi fakt hodně líbí – návod, video i pan autor 🙂

Podívejte se tady, a pak si třeba také zkuste připravit své pestré a voňavé bylinkové svazečky k vykuřování. Není třeba jít pak čarovat, stačí, že hezky provoní prostor kolem nás 🙂

Přeju nám všem krásné léto s bylinkami 🙂

/A o dalších bylinkách například tady/