Léto, jejich čas. Jsou krásné, o tom není pochyb. Ale dají se i různě využít. Asi je není třeba nijak zvlášť popisovat. Velkokvěté růže se pěstují skoro na každé zahradě, pnoucí nebo půdopokryvné kultivary jsou méně časté, ale také běžně známé. Botanické a historické růže jsou v zahradě spíš pro fajnšmekry… Ostatní si pro šípky dojdou […]
Méně známé dřeviny – růže (Rosa sp.div.) Read More »
Planou formu černého bezu zná asi každý. A některé recepty z květů a nebo plodů jsou už poměrně známé. Léčivý čaj ze sušených květů taky. Ale co krásné zahradní formy bezu? A jeho další použití? Bez černý je 5 a více m vysoký keř (nebo strom, zejména pokud mu trochu pomůžeme řezem) charakteristického tvaru. Má světle
Méně známé dřeviny – bez černý (Sambucus nigra) Read More »
Někde známá (třeba ve Španělsku, tam občas roste i podél cest, jako u nás mirabelka), ale u nás zatím moc ne… Pochází původně z JZ Asie, ale v současnosti je rozšířená po celém světě. Pěstovala se už ve středověku v klášterních a zámeckých zahradách. Už v tzv. Capitulare Karla I. Velikého (kolem r. 795) je jmenována jako jeden z 16
Méně známé dřeviny – kdouloň obecná (Cydonia oblonga) Read More »
Na Zelený čtvrtek musí být o kopřivě, to je její den… ale taky o „plevelu“ a co s ním. Jestli chcete rovnou kopřivu, skočte si pod první obrázek… Málokdo rád pleje… /Já tedy docela jo, pro mě je to bezvadná meditace… a ráda pak vidím ten rozdíl ;-)/ Pro ostatní – pár tipů, jak tuto
Můj oblíbený plevel 4. :-) Read More »
Zní to divně – jíst plody zimolezu. A to není divu, protože plody zimolezů považují některé zdroje (třeba Botany.cz) kvůli obsahu saponinů za jedovaté. Naopak PFAF má u většiny zimolezů aspoň jedno jablíčko „jedlosti“… No, plody ostatních zimolezů jsem jíst nezkoušela a nejspíš ani nebudu. ALE! Ale tomuhle zimolezu se říká taky „kamčatská borůvka“ a
Méně známé dřeviny – zimolez kamčatský (Lonicera kamtschatica) Read More »
Řeknu si muchovník, a napadá mě… mucha, moucha,… Ale s ní muchovník společného snad nic nemá. Zato s ptáky, hlavně kosové ho mají rádi. A vloni se nám na nich pásli hýlové…. No zpátky. Kde k tomu českému jménu přišel, těžko říct. V Evropě je domácí jeden druh – muchovník oválný (A. ovalis). Celkem ale v mírném pásmu severní
Méně známé dřeviny – muchovníky (druhy rodu Amelanchier) Read More »
Zima je hlavním obdobím, kdy je možné kácet stromy, příp. kopicovat (odstranit kmen nebo větve keře nízko nad zemí, rostlina pak obrazí z kořenů). Keře si tak zachovají habitus typický pro daný druh, stromy, které mají schopnost regenerovat (turecká líska, jeřáb, habr, lípa, viděla jsem i ořešáky, mirabelky aj.) vytvoří malebné vícekmenné tvary. Než však strom
Zahrada, stromy, zima,… kmeny, větve a co s nima Read More »
už jsou hotové… A protože jsem vloni dostávala dotazy na složení směsí, které už Zelená domácnost neměla na skladě, a protože chápu, že je fajn to vědět, už proto, aby si člověk nevyplel něco, co nechce… … tak bude složení směsí skládaných v říjnu 2022 uložené tady. Ještě postupem času, jak budou klíčit, budu malé
Nové směsi semen kvetoucích rostlin pro opylovače Read More »
Většinou v zimě přemýšlím, co se v minulé sezóně povedlo (a vy možná také). A pak občas napíšu, co se mi osvědčilo. O tom, co se neosvědčilo, píšu spíš výjimečně (třeba různá úskalí u vysokých záhonů…). A protože změna je život, pustím se do toho teď. Třeba někoho inspiruju – co nedělat 😉. A nebo co
Mé tři nejvíc neosvědčené zahradní akce minulého roku Read More »
Mám ho na zahradě asi 10 let. Je to hezký menší (teď…. jeho limity zatím neznám 😊) stromek roubovaný na planý hloh. Kvete v květnu, tvoří v řidší chocholičnatá květenství. Plody jsou na poměry hlohu fakt velké, červené s bílými tečkami, opadávají většinou v říjnu. Zůstávají pod stromem dokud je někdo nesní, takže je lze často zpracovat i
Méně známé dřeviny – hloh peřenoklaný Crataegus pinnatifida (cv. Big Mao) Read More »
