Většinou v zimě přemýšlím, co se v minulé sezóně povedlo (a vy možná také). A pak občas napíšu, co se mi osvědčilo. O tom, co se neosvědčilo, píšu spíš výjimečně (třeba různá úskalí u vysokých záhonů…).
A protože změna je život, pustím se do toho teď. Třeba někoho inspiruju – co nedělat 😉. A nebo co zvážit podle svých podmínek.
1. Záhon pro dýně
Záhony zakládané během zimní sezóny prostě vršením kompostovatelného materiálu (protože kompost byl aktuálně plný…). Na jaře jsme sem vyvezli materiál z jezírek (máme malá ca 40 let stará vybetonovaná – vybíráme vodu, rostliny necháváme uvnitř, zasypáváme listím, překrýváme fólií) a trochu kompostu. Mulčovala jsem první trávou ze sekačky ještě než jsem vysadila dýně a podobné plodiny. Žádná další jemná příprava záhonu, říkala jsem si, že pro vzrůstné rostliny typu dýně, cukety, patizony stačí, ty rostou i na tom kompostu. Takže zůstaly různé hroudy a jiné nerovnosti, pod kterými se bohužel VELMI dařilo slimákům. Z cca 8 sazenic tu přežila jedna Hokkaido dýně. No, ono slimáci mají ty různé „komůrky“, myší díry, prohlubně v nopové folii,… rádi. Tedy pozor na to, kde jich bývá hodně, a nebo v mokré roky (což se ale obvykle předem neví…).
2. lichořeřišnice jako podsadba rajčat
Obvykle mezi rajčata sázím/seju celer, novozélandský špenát, bazalku, pórek. Případně nechávám růst nějaký měsíček, protože ten mívám vysemeněný všude… Letos jsem měla od loňska spoustu semen lichořeřišnice a už jsem neměla místo, kam je dát… Nasela jsem pod rajčata, a nebyl to dobrý nápad. Rajčata jsem občas zalévala jíchou, tak hezky rostly. Lichořeřišnice taky. Ve výsledku rajčatům z porostu lichořeřišnice koukaly vršky a níž nasazené plody špatně zrály. Bohužel mě napadlo vyfotit tuhle kombinaci až na podzim, když už jsem většinu rajčat vyhodila – vloni chytla plíseň i divoká rajčata☹.
3. Letní brambory po nejdřív sklizené zelenině
Potkala jsem někde na facebooku zkušenost, že někdo sází ještě v létě brambory po předešlé plodině. Že sice nenarostou velké, ale jsou na podzim „nové“ brambory.
No, brambory se podle tradice sázejí na Marka, můj táta je sázel dokonce už na Josefa. Jo, ještě je docela chladno, ale brambory pak můžou začít růst brzy. A ještě k tomu sázel rané odrůdy. Výhoda byla, že než přišlo deštivější období a začala se šířit plíseň bramborová, bylo sklizeno… A při té mé letní výsadbě do vlhčího srpna opravdu narůst nestihly, vlastně podle očekávání. Plíseň je zastihla ještě před květem. Ale vyčítala bych si, kdybych to nezkusila 😉
Vyfocený tento pokus bohužel nemám. Spíš jsem byla naštvaná, než motivovaná fotit (ono na těch bramborách ani nebylo moc co…).
Rostliny jsou mí přátelé a provázejí mě od dětství. Zahrada je můj oblíbený obývací pokoj i jídelna.
Jsem šťastná, když můžu pomáhat svým klientům, i těm zaneprázdněným, vytvořit krásnou a živou zahradu, která nevyžaduje každodenní péči, ale přesto jim dává spoustu radosti i leccos dobrého k snědku.
O své cestě k zahradám píšu zde >>