Méně známé dřeviny – hloh peřenoklaný Crataegus pinnatifida (cv. Big Mao)

Mám ho na zahradě asi 10 let. Je to hezký menší (teď…. jeho limity zatím neznám 😊) stromek roubovaný na planý hloh.

Kvete v květnu, tvoří v řidší chocholičnatá květenství. Plody jsou na poměry hlohu fakt velké, červené s bílými tečkami, opadávají většinou v říjnu. Zůstávají pod stromem dokud je někdo nesní, takže je lze často zpracovat i později, až je čas. Zkoušela jsem je sbírat až do konce roku, pořád to šlo…

Chuť hložinek z mého stromku je dosti nevýrazná, struktura brzy moučnatá. Výhoda je, že plody jsou velké a jdou dobře vypeckovat, zbyde hodně hmoty ke zpracování. Plus ta semena – dají se vyprat, usušit, používat podobně jako známější třešňové pecky.

Léčivý je předpokládám podobně jako plané druhy – to znamená na srdečně cévní problémy.

V asijských krajích se plody tohoto hlohu suší a kandují, příp. obalují v karamelu – viz video Liziqi (někde kolem 1:30).

U nás má tradici výroba povidel a likérů, takže ho můžeme zpracovat i takto 😊.

Jak ho tedy použít:

• Sušení na čaj: Rozpůlit, vypeckovat a usušit, pak používat jako šípky (předem namočit, pak připravit odvar).

• Kandované hložinky: Rozpůlit, vypeckovat, kandovat: Z 0,5 l vody a 1 kg krystalového cukru připravit sirup, v něm pár minut povařit hložinky. Nechat stát do druhého dne, pak scedit, sirup převařit a znovu s ním zalít ovoce. Opakovat 10 dní. (A zkusit si ty hložinky nesníst už cestou…). Potom ovoce nechat na sítku odkapat. Má se obalovat v jemném krystalovém cukru a nechat vyschnout. Já už hložinky jen ukládám do krabičky do lednice, protože i bez obalování už jsou sladké hodně…

• Sirup: je to, co zbyde po kandování. Ideální vedlejší produkt bez další práce 😊

• Hlohová povidla: Hložinky jen překrájet, trochu podlít, dusit (ideálně na kamnech, když se topí) – pak prolisovat přes síto a event. dochutit – cukr, citronová šťáva (asi by mohlo být podle chuti i koření – hřebíček, skořice,…). Ještě to pak chvíli vařím kvůli zahuštění, naplním skleničky a raději je ještě zavařím (ca 20 minut na 80⁰ nebo mírným varem). Povidla používám klasicky na koláče. A výhledově chci zkusit, jestli by se dala udělat i hlohová omáčka k masu.

• Tinktura: překrojit, event. podrtit, zalít co nejsilnějším alkoholem (např. vodka, žitná,….). Nechat louhovat 3-4 týdny, pak scedit a uložit v ideálně tmavé lahvi.

• Likér ! 1 kg omytých hložinek (pokud možno pomačkaných nebo podrcených, já je půlila a pak dostaly dvě rány paličkou na maso) zasypat 100g třtinového cukru a zaít vodkou nebo žitnou. Přidat 2 ks skořice (příp. i hřebíček) a nechat 5-6 týdnů uležet. Poté scedit a podle chuti dosladit (klidně i medem).

I hložinky našich domácích druhů by jistě šly takhle zpracovat, ale bylo by to mnohem pracnější (kandovat plané hložinky bych fakt nechtěla…). Takže se většinou jen suší na čaj…