Planou formu černého bezu zná asi každý. A některé recepty z květů a nebo plodů jsou už poměrně známé. Léčivý čaj ze sušených květů taky. Ale co krásné zahradní formy bezu? A jeho další použití? Bez černý je 5 a více m vysoký keř (nebo strom, zejména pokud mu trochu pomůžeme řezem) charakteristického tvaru. Má světle […]
Méně známé dřeviny – bez černý (Sambucus nigra) Read More »
Někde známá (třeba ve Španělsku, tam občas roste i podél cest, jako u nás mirabelka), ale u nás zatím moc ne… Pochází původně z JZ Asie, ale v současnosti je rozšířená po celém světě. Pěstovala se už ve středověku v klášterních a zámeckých zahradách. Už v tzv. Capitulare Karla I. Velikého (kolem r. 795) je jmenována jako jeden z 16
Méně známé dřeviny – kdouloň obecná (Cydonia oblonga) Read More »
Zní to divně – jíst plody zimolezu. A to není divu, protože plody zimolezů považují některé zdroje (třeba Botany.cz) kvůli obsahu saponinů za jedovaté. Naopak PFAF má u většiny zimolezů aspoň jedno jablíčko „jedlosti“… No, plody ostatních zimolezů jsem jíst nezkoušela a nejspíš ani nebudu. ALE! Ale tomuhle zimolezu se říká taky „kamčatská borůvka“ a
Méně známé dřeviny – zimolez kamčatský (Lonicera kamtschatica) Read More »
Řeknu si muchovník, a napadá mě… mucha, moucha,… Ale s ní muchovník společného snad nic nemá. Zato s ptáky, hlavně kosové ho mají rádi. A vloni se nám na nich pásli hýlové…. No zpátky. Kde k tomu českému jménu přišel, těžko říct. V Evropě je domácí jeden druh – muchovník oválný (A. ovalis). Celkem ale v mírném pásmu severní
Méně známé dřeviny – muchovníky (druhy rodu Amelanchier) Read More »
Žlutě zářící keř brzy na jaře, tu na okraji lesa v teplejších oblastech, tu vysazený mezi paneláky na sídlišti… Taky si říkáte, co to je, takhle brzy na jaře? A on je to dřín… Náš vzácnější původní keř, typicky rostoucí na slunných stráních, skalnatých svazích, mýtinách a v lemech listnatých a smíšených lesů hlavně na zásaditých
Méně známé dřeviny – dřín obecný (Cornus mas) Read More »
Zima je hlavním obdobím, kdy je možné kácet stromy, příp. kopicovat (odstranit kmen nebo větve keře nízko nad zemí, rostlina pak obrazí z kořenů). Keře si tak zachovají habitus typický pro daný druh, stromy, které mají schopnost regenerovat (turecká líska, jeřáb, habr, lípa, viděla jsem i ořešáky, mirabelky aj.) vytvoří malebné vícekmenné tvary. Než však strom
Zahrada, stromy, zima,… kmeny, větve a co s nima Read More »
Mám ho na zahradě asi 10 let. Je to hezký menší (teď…. jeho limity zatím neznám 😊) stromek roubovaný na planý hloh. Kvete v květnu, tvoří v řidší chocholičnatá květenství. Plody jsou na poměry hlohu fakt velké, červené s bílými tečkami, opadávají většinou v říjnu. Zůstávají pod stromem dokud je někdo nesní, takže je lze často zpracovat i
Méně známé dřeviny – hloh peřenoklaný Crataegus pinnatifida (cv. Big Mao) Read More »
Ráda chodím ven každý den (jo, ještě pořád naštěstí můžeme). A jsem zvyklá se jen tak toulat po mezích a po lesích a většinou si s vděčností a poděkováním mamince Zemi něco donést domů. Jestli nějaká vzpomínka na předky sběrače, nebo na má mladá tulácká léta, nebo prostě pocit, že člověk vždycky najde něco k jídlu… Jana
Zimní „plané“ čaje Read More »
Vídáme je leckde kolem sebe … tu v borovém lese, tu na zahradě, nebo i v městském parku. Zajímavé rostliny, které vypadají jako z jiného světa. A nebo aspoň odněkud z dalekého severu… Lišejníky…. Lišejníky jsou složené organismy. Jejich tělo se jmenuje stélka (thallus) a skládá se ze dvou organismů – houby (většinou vřeckovýtrusé) a
Lišejníky kolem nás. I v zahradách Read More »
A budu mít něco jiného než ostatní 😉 – protože svetr… a nebo košík…má každý ;-). Je ovšem potřeba vzpomenout si ve správný čas… třeba zrovna teď 😉 Na výplety a stavby můžeme použít několik druhů vrb. Živé vrbové stavby se vysazují nejčastěji v zimním nebo časně jarním období (nesmí mrznout). Sází se většinou do pruhu
Upletu si… třeba plůtek z vrby… Read More »
