Vzpomínám si přesně, kde jsem viděla rosničku u nás ve vsi poprvé. Takový zarostlý rybník tam máme, plný docela zajímavých rostlin. A mezi nimi jsem jí potkala. Byla krásná 🙂 A poprvé tak zblízka!
Za několik let, přesně v roce 2005, jsem – jako pokaždé tam – byla v zahradě, podívat se, jak roste naše zelenina, a jestli něco nepotřebuje. Něco mě zadrželo u fazolek. Když jsem lépe zaostřila, nevěřila jsem svým očím. Ona si tam sedí, na tyčce k fazolce, krásná, maskovaná, a tváří se, že tam není :-).
Od té doby o ní vím, občas jí potkám – bývá schovaná mezi listy meduňky nebo na stonku hrášku. Někdy (často) jí jen slyším.
Je to naše šprýmařka. Jednou jsem se jí pěkně lekla – když mi vypadla do ruky z poštovní schránky ve slušivém růžovohnědém kabátku. Do té doby jsem netušila, že nejen chameleon, ale i rosnička může změnit vizáž podle prostředí, údajně prý reaguje na teplotu a vlhkost.
Ovšem její dětičky jsem viděla jen párkrát, jako v červnu 2013…
Doufám, že se jim všem u nás bude ještě dlouho líbit, máme je rádi :-).
Vivat Hyla!
Rostliny jsou mí přátelé a provázejí mě od dětství. Zahrada je můj oblíbený obývací pokoj i jídelna.
Jsem šťastná, když můžu pomáhat svým klientům, i těm zaneprázdněným, vytvořit krásnou a živou zahradu, která nevyžaduje každodenní péči, ale přesto jim dává spoustu radosti i leccos dobrého k snědku.
O své cestě k zahradám píšu zde >>