reva1

Jeden prstíček strčíme… a hned se omotáme…

O našich popínavých rostlinách 3.

Dneska – do třetice a naposledy – se budeme věnovat rostlinám s úponky.  To jsou morfologicky buď přeměněné stonky nebo listy, ale to nemá vliv na funkci 😉. Pro nás je důležité, jak se s nimi rostliny přichytávají k opoře. Totiž to, že nevyžadují jen svislou tyč nebo lanko, ale vyhovuje jim třeba i pletivo nebo kari síť.

Do této skupiny patří hodně rostlin užitkových (zelenin a ovoce) a také jednoletých.

Přísavník křovištní (Parthenocissus inserta)

měl svůj prostor v prvním díle vedle svých příbuzných s přísavnými terčíky. Abychom je viděli vedle sebe a dobře od sebe odlišili.


Vinná réva (Vitis vinifera)

a také další révy

asi zná každý. Nejsem vinař, tak si netroufám popisovat a radit v odborných otázkách typu vedení révy, jestli je nutno (a případně čím co nejvíc přírodním a jak nejmíň často) stříkat proti chorobám, ani jak ochránit v jarním období před mrazem.

Révu pěstuji v našich 550 m n.m. na jižní zdi kůlny, mám vybrané dvě odolné odrůdy, které v té době byly k dispozici, nechávám pnout mezi dvěma napnutými dráty, ale často mi réva vyleze i na střechu domku a na okolní stromy. Pěstuju ji prostě jako popínavku… a nejen pro bobule, které u nás někdy jsou a někdy nejsou, ale hlavně pro listy do okurek, které potřebuju každý rok 😉. A také na balení různých závitků…

Plaménky – klematisy

jsou všeobecné oblíbené a známé dřevité liány, jejich stonek může dorůst délky 8-10 m. Kultivarů velkokvětého plaménku jsou snad stovky, od jednoduchých po plnokvěté. Nemusí růst na plném slunci, má rád zastíněné „nohy“, takže podsazuji jinými rostlinami. Na mojí zahradě šantou, perovskií, plicníky a kakostem (mám plaménky čtyři…). Hezké jsou také v kombinaci s pnoucími růžemi.

Plamének horský (Clematis montana) pochází z horských oblastí Asie. má čtyřčetné květy růžové nebo bílé barvy, které tvarem připomínají čtyřlístky, s nápadnými tyčinkami. Umí krásně pokrýt i větší plochu.

Plamének plotní (Clematis vitalba) je původní evropský druh porůstající nejen ploty, ale i různé křoviny podél řek a cest. Květy má méně nápadné, ale krásné, krémové, a po odkvětu nažky s chmýrem, které jsou (zejména pokryté rosou nebo jinovatkou) prostě nádherné…

Posed (Bryonia)

je další vytrvalá planá rostlina. Má nenápadné květy a vytváří bobule (posed bílý černé, p. dvoudomý červené). Roste spíše v teplejších oblastech (ačkoliv p. bílý znám i od nás z „České Sibiře“).  Roste v různých křovinách, ale na plotě ji občas vidím také, clonu umí vytvořit výborně.

posed

Z jednoletých druhů pěstovaných jako zeleniny jmenujme třeba:

Bobovité – hrách, fazol, vigna,…

Kromě v kuchyni využitelných plodů jsou zajímavé tím, že bakterie v hlízkách na jejich kořenech umí poutat vzdušný dusík.

fazol

Tykvovité – ačokča, dýně, okurka,…

Ačokča (Cyclanthera pedata)

Tato teplomilná liána je staletí pěstovaná v andské oblasti, v posledních letech stále častěji i u nás. Dorůstá výšky i několika metrů a sklidíme z ní desítky plodů, které vypadají trochu jako malé papričky. Mladé se dají jíst syrové, přidávat do salátů, nebo mezi zeleninové přílohy, konzervovat jako okurky, větší se použijí třeba do leča nebo se naplněné zapečou. Lidi se dělí do dvou skupin – buď ačokču milují, a nebo je nenadchla a už nikdy více jí pěstovat nebudou.

K pěstování: rostlina je teplomilná a velmi křehká. Proto jí seju kolem půlky května rovnou na stanoviště (a hlídám, slimáci jí mají rádi). Jako opora se mi osvědčilo teepee z lískových větví, ale často jí vídám klidně na plotě z „normálního“ pletiva. Semena si sbírám z dozrálých plodů, jsou skoro tmavohnědá, plochá, na pohled mi připomínají kousek kůry.

Dýně, okurky netřeba představovat. Oporu mít nemusí, klidně se plazí po zemi. Ale když jí mají, využijí ji (musí být samosebou adekvátně silná, přece jen, rostlina s plody něco váží). Nám se dýně občas vyšplhají do korun okolních stromů…

dyne
Najdi dýně… 😉

Mučenka – Passiflora sp.

jsou exotické teplomilné liány. Květy často vypadají nápadně a zvláštně, tak nějak mimozemsky… Bohužel je u nás na ně zima, aby rostly venku. Ale jako pokojové se pěstovat dají. Rod zahrnuje více než 500 druhů, u nás nejznámější je ta jedlá (Passiflora edulis). Na dovolené občas potkáváme i jiné druhy, například:

  • Chorvatsko – m. modrá (Passiflora caerulea)
  • Španělsko – snad P. manicata (nebo P. tarminiana?)
mucenka
Chorvatská mučenka modrá (Passiflora caerulea)

A ještě zmiňme vzpěrné rostliny. Ty se jen o oporu opírají, případně víceméně náhodně propletou kmen, je dobré je k opoře vyvazovat. Patří sem desítky kultivarů růží a jasmín mnohokvětý. Někdo sem řadí i ostružiníky.

Tímto považuji seriál o popínavkách za ukončený. Přeju nám všem, ať se jim daří, a ať nám ten pohled vzhůru dělá radost!

rozdelovnik

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.