Jak to bylo s vysokým záhonem – aneb nastudovaný návod a moje zkušenost

Plánujete vybudovat si vysoký nebo vyvýšený záhon?

Chtěla jsem si tento typ záhonu v roce 2009 vlastnoručně vyzkoušet přesně podle návodu. A jak to dopadlo?

 Vysoké záhony nemají zpevněné boky, jsou na průřezu oblé, proto mají větší pěstební plochu, vyvýšené mají boky zpevněné prkny, cihlami, tvarovkami, vrbovým výpletem,…. Tyto záhony mají – jako všechno – své výhody i nevýhody.

Jako při jakýchkoliv plánech, doporučuju nejdřív svojí zahradu pozorovat a vyhodnotit si podmínky…

Takže – jak to probíhalo?

Postup byl klasický:

Vyměřila jsem si rozměry podle své figury tak, abych v pohodě všude dosáhla. Ryla jsem na hloubku rýče, odkládala jsem zvlášť drny a zvlášť čistou zeminu.

Dno jsem srovnala hráběmi a vyložila králičím pletivem proti hryzcům.

Pak jsem dovnitř vršila materiál, od nejhrubšího k jemnějšímu, střídala jsem složky více uhlíkaté i více dusíkaté. Nejdříve větve z průklestu.

drny,

materiál ze zazimovaného jezírka,

trávu od sekačky,

zeminu ze záhonu, navrch kompost.

Zalila jsem, osela a osadila jsem, pěstovala jsem, radovala jsem se.

První sezónu vše fungovalo naprosto fantasticky, dokonce rajčata na tomto záhonu nebyla napadená plísní bramborovou.

První zimu mi do záhonu hryzci vlezli vrchem. Bohužel si sebou přinesli i zimní zásoby, které obsahovaly zejména topinambury :-(. Ty se z hrubého základu z větví dostávají fakt špatně…

Poučení pro mě na mou zahradu:

Hryzce tu prostě mám, takže s nimi musím počítat a nebudovat jim „domečky“. Větve bych příště předem seštěpkovala. Rytím do hloubky jsem si zbytečně přidělala práci (hryzci si s rabicovým pletivem stejně poradili), kdybych jen vršila na povrch, případně na kartóny, dost bych si jí ušetřila. Jen bych spotřebovala víc kompostu navrch – což nevadí, máme ho spousty…