Čerstvé a rozmanité plodiny z vlastní zahrady – jaké jsou možnosti samozásobování?

Psala jsem pro Zahrádkář ještě v časech dávno před „koronavirových“… jenže v těchto dnech to považuju za ještě důležitější… Osít obilím už je letos pozdě (a asi ani není moc čím….), ale vysadit brambory, rajčata, dýně, nasít mrkev a kukuřici je pořád čas. Tedy já aspoň na tom pracuju… A možná je pro to tato doba karantén a společenských omezení vůbec vcelku ideální čas…

Většina čtenářů Zahrádkáře má pravděpodobně zahradu. A zahrady jsou různé, stejně jako jejich majitelé. Stejně jako důvody, proč zahradu vlastní. Někdo hlavně pro rekreaci a pobyt s přáteli, někdo pro potěšení z barevných květů, někdo pro radost z vlastních výpěstků. A mnozí třeba od každého trochu…

Jsou možná mezi námi i někteří, kteří by si rádi vypěstovali vlastních potravin co nejvíce. Někdo proto, aby věděl, co jeho jídlo obsahuje a jak je čerstvé. Někdo chce trochu ušetřit. A někoho to prostě baví. V literatuře se uvádí, že k zajištění potřeb jedné rodiny je třeba přibližně jeden hektar půdy. Ovšem takto velkou plochu má asi málokdo. Při úvahách, co a jak si můžeme na zahradě zajistit sami, bereme tedy v úvahu, jak velký pozemek a v jakých podmínkách máme k dispozici, a také, kolik plodin pro sebe a své blízké reálně potřebujeme (nebo jsme schopni bez potíží předat dál). A také, to, co vypěstujeme, je potřeba hned nějak zpracovat nebo uskladnit na později, aby naše práce vůbec měla smysl.

Z vlastní zahrady si můžeme zajistit mnohé potraviny (ovoce, zelenina, houby,…), bylinky jako koření a na čaje k běžnému pití i léčivé, ale také možná seno pro morče nebo jiného mazlíčka, případně pro králíky, dřevo na topení (dobře se dá využít např. dřevo lísek), proutí na košíky nebo různé výplety do zahrady, květiny pro radost (a některé květy jsou jedlé 😉), případně speciality typu barvířských rostlin (rmen, boryt, světlice, kručinka, rezeda žlutá, afrikány,…), máme-li takovéto koníčky.

Hlavním produkty ale jistě budou potraviny. Které má hlavně smysl pěstovat? Především asi ty, které v obchodě ani na trhu běžně nekoupíme, nebo často nejsou úplně čerstvé, případně jejich cena nebývá příliš přívětivá. Jsou to především bylinky a drobné ovoce – od tradičních (rybíz, angrešt, maliny, ostružiny,…) po speciality typu „borůvek“ zimolezu kamčatského a muchovníků, plodů aktinidie („minikiwi“), mišpulí,  moruší, velkých šípků růže dužnoplodé, rakytníku a mnohých dalších, třeba ještě raritnějších druhů. Ze zeleniny například chřest, rebarbora a topinambury, ačokča, tuřín a různé listové zeleniny jiné, než těch zhruba pět druhů, které bývají k mání v marketech. Jahody a rajčata sice v obchodě pořídíme běžně (a dnes i celoročně…), ovšem jejich chuť, když si je doneseme čerstvě natrhané z vlastního záhonu, je naprosto nesrovnatelná.

U některých druhů ovoce a zeleniny (zejména u vinné révy, případně meruněk, broskví, jablek dovážených z druhé strany zeměkoule, rajčat a paprik, apod.) je známé, že se v průběhu pěstování, dopravy, uskladnění,… mnohokrát ošetřují různými přípravky. My na zahradě máme možnost – při dodržení vhodných podmínek a postupů při pěstování – toto ošetření velmi radikálně omezit nebo se mu i vyhnout.

Uvážit smysluplnost pěstování bychom měli u druhů, které vyžadují speciální agrotechnické postupy, případně ty, pro které na naší zahradě nejsou zcela vhodné podmínky. A také u druhů, které patří mezi základní potraviny (brambory, cibule, jablka, event. zelí, česnek, mrkev,…), je jich tedy potřeba hodně. Zde proti sobě stojí potřeba velké plochy a časová náročnost a na druhé straně snaha mít tyto základní potraviny co nejčistší, tedy ošetřované nikoliv paušálně, ale jen v případě, že to okolnosti opravdu vyžadují, a pokud možno přípravkem na přírodní bázi, kde si můžeme vybrat. Určitě je výhoda pěstovat více odrůd– u nás např. jedna odrůda brambor co nejranější, aby pokryla začátek sezóny, jedna pozdnější, která dá vyšší výnos, a Keřkovské rohlíčky, nutné do štědrovečerního salátu. Stejně tak u ostatních plodin vybereme více odrůd, abychom mohli sklízet postupně a užili si více chuťových variant.

Obilniny asi většinou pěstovat nebudeme, zde by zřejmě obtížnější než samotné pěstování byla sklizeň a získání a zpracování zrna. Můžeme ale zkusit pěstovat kukuřici, která ovšem vyžaduje živinami velmi dobře zásobené stanoviště a patří k teplomilným druhům. Vybírat se dá z odrůd kukuřice cukrové na vaření a pukancové na popcorn, pěstování kukuřice na zrno je u nás méně běžné.

Produkce dřevokazných hub na špalcích a nebo drcených substrátech není příliš obtížná a sadbu různých druhů hlívy, šii-take nebo penízovky si můžeme poměrně snadno obstarat. Hůře se „domlouvá“ s kloboukatými lesními houbami, žijících v mykorrhizní symbióze s kořeny konkrétních druhů dřevin. Potřebujeme tedy v zahradě tu určitou dřevinu a také hodně štěstí. Podobné platí i pro pýchavku obrovskou (vatovec), který ovšem roste na loukách.

Co s úrodou, kterou se nám povedlo vypěstovat, udělat? Ideální je využít možnost jíst čerstvé sezónní potraviny. Zejména tradiční druhy ovoce (jablka, hrušky), kořenová a některá košťálová zelenina a brambory se dobře skladují ve sklepě, máme-li. Pokud nemáme, je možné vykopat na zahradě krecht – musíme dosáhnout hloubky větší než je nezámrzná, tj. 80-140 cm pod povrchem, podle půdního druhu. Izoluje se na dně, bočních stěnách i navrch uskladněných plodin obvykle dostatečnými vrstvami slámy, navrch je třeba ho pečlivě zakrýt proti působení nepříznivého počasí i hlodavcům.

Cibuli a česnek, a také dýně a po kratší dobu i cukety a patisony, můžeme skladovat v suché místnosti. Ovšem každé potřebuje jinou teplotu, tykvovité přibližně pokojovou, cibulové druhy chladněji. Ořechy vlašské a lískové, dobře vysušené, vydrží i více let, pokud je nestihneme spotřebovat. Nezaskočí nás tak pozdní jarní mrazíky, které několikrát v minulých letech přišly v období květu ořešáků a o plody nás takpřipravily.

Uložení do mrazáku nebo výroba zavařenin, kompotů, protlaků nebo nakládané zeleniny je běžné. Můžeme ale využít i tradiční metody konzervace sušením, kvašením, případně naložením do soli…

Užiteční živočichové na zahradě jsou, já vím, tématem spíš pro chovatelský časopis. Zmiňme ale některé, kteří mohou, kromě hmotného užitku, pomoci i v zahradě. Slepice (a také křepelky, perličky,…), kromě toho, že využijí zbytky z kuchyně a ocení vypleté rostliny ptačince i dalších druhů, pomohou vysbírat housenky i dospělce některých nevítaných obyvatel zahrady (např. nosatec lískový) a také vajíčka plzáka španělského. S tímto obtížným škůdcem pomohou i kachny – tzv. indičtí běžci. Samozřejmě je logické, že plochy, kam tyto ptáky pustíme, je nutné vybrat a ohraničit, pravděpodobně chceme, aby se jejich působení vyhnulo hlavně nejbližšímu okolí domu a zeleninové zahradě.

Samostatnou kapitolou jsou včely. Kromě medu a vosku (ocení zejména ty ženy, které mají jako hobby výrobu domácí kosmetiky, svíček, případně aktuálně na oblibě získávajících voskovaných ubrousků na balení potravin) pomohou s opylením nejen ovocných dřevin, ale i mnohé zeleniny. Jejich pořízení a chov je ovšem poměrně náročný jak finančně, tak z hlediska potřebného času a odborných znalostí.

Věřím, že většina čtenářů ovoce, zeleninu a bylinky pěstuje. A chci povzbudit ty, kteří zatím ne, aby to také zkusili. Bylinky jsou úžasné rostliny, které kromě jejich přínosu do kuchyně a k bohaté pastvě pro včely, čmeláky i motýly jsou i krásné na pohled. Řádek hrášku nebo ředkviček se vejde i do běžně dostupného vysokého záhonu a děti mají možnost vidět, jak rostou a ideálně si i zkusit o ně pečovat. A ovocné stromy poskytnou v létě vítaný stín příjemnější než slunečník. Další ovocné druhy nám zpestří jídelníček od dubna až do zimy.

Jana Nováková
Rostliny jsou mí přátelé a provázejí mě od dětství a zahrada je můj oblíbený obývací pokoj i jídelna. Jsem šťastná, když můžu pomáhat svým klientům, i těm zaneprázdněným, vytvořit krásnou a živou zahradu, která nevyžaduje každodenní péči, ale přesto jim dává spoustu radosti i leccos dobrého k snědku. O své cestě k zahradám píšu zde >>
Komentáře

Přidat komentář

  • Ochutnejte divočinu

    Mých TOP 5 jedlých planých rostlin Určitě všechny znáte. A jíte je? - Stáhněte si eBook zdarma a ochutnejte pár běžných plevelů :-)