Pravda je, že na zahradě máme nejrůznější schovky pro hmyz. Dřevo v ježkách, staré duté stromy, špalky a klády jako okraje záhonů,…. Takže vlastně bychom žádné hmyzí ubytovny pořizovat nemuseli, určitě by si ti různí tvorové něco našli sami…. Jenže… to prostě člověk musí zkusit, ne? Už proto, aby se měl na co koukat…..
Jeden domeček – ten druhý v pořadí – jsme koupili. Obydlený byl hned, nejdřív trubičky, ale navrtaná tvárnice pak taky. Jenže – ono ty trubičky z domečku ptáci fakt vytahujou za účelem bufetu. Takže je pokrytý aspoň síťkou od česneku, prozatím….
První domeček vyrobil syn, když chodil do třetí (nebo čtvrté?) třídy kdysi…. Nosil z kroužku různé výrobky malebné, ale jinak k ničemu, tak jsme navedli pana učitele, že by mohli vyrobit jednoduchý rámeček na domek, a že si ho doma děti vyplní…. A fungoval docela dobře, opřený o zeď v záhonu levandule ho hmyzáci našli pěkně.
S druhým jsem si trochu hrála já, když vloni koncem léta jednou pršelo… Hezké polínko ze švestky, kousek březové kůry, rýžové jablíčko ze SVAPu za tímto účelem přinesené, vrtačka, kulatý pilník, aby si včelky neporanily křídla, jistící provázek, chvíle času. Líbil se hned, ani nemusel ovětrat, hned další víkend byly první dírečky vyplněné. Letos na jaře už tu včelky lítají…
A poslední, největší. Takové tři mouchy jednou ranou. Hmyzí hotel fakt docela velkej. Využitá spousta předmětů. A recyklovaná králíkárna, která tu překážela nevyužitá už skoro třicet let….
Takže dovnitř do ní zadní vrstva s krabicemi různýho ostříhanýho trní a větviček. Do přední vrstvy navrtané kulatinky, stará opotřebená prkna, nějaké děrované cihly, drenážky na vyplnění senem, šiškama z našeho velikýho smrku a trochou mechu, rákosu, svazečky proutí vrbovýho, svazečky loňských suchých stonků křídlatky japonské z kraje naší vesničky, nějaké hobliny mezi platy od vajíček, jedna moje pohorka z mladých let,… prostě nejrůznější poklady. Králičí pletivo přes čelní stranu, přeci jenom, ptáci mají v krmítkách svoje…
Je pravda, že až tak hluboký by asi být nemusel (kdyby to nebyla ta králíkárna) – ale na druhou stranu zase mám o to větší záhonek na střeše 😊
Hmyzí ubytovny jsou na pozorování rozhodně lepší než televize. A bezesporu smysluplnější. Já i naši hmyzáci velmi doporučujeme! A přikládáme pro inspiraci ještě pár obrázků z internetu…
Protože oni za to stojí…. no řekněte, jestli nejsou úžasní 🙂
…..
Rostliny jsou mí přátelé a provázejí mě od dětství. Zahrada je můj oblíbený obývací pokoj i jídelna.
Jsem šťastná, když můžu pomáhat svým klientům, i těm zaneprázdněným, vytvořit krásnou a živou zahradu, která nevyžaduje každodenní péči, ale přesto jim dává spoustu radosti i leccos dobrého k snědku.
O své cestě k zahradám píšu zde >>