Co s materiálem z prořezávek – to už tu je. I o krmítkách je tam řeč. Tak jen rychle – jedno moje nové… Větev většího průměru, z ní plátek 1-2 cm, po okrajích navrtat lichý počet otvorů (nechat mezeru na vložení lojové koule). Odspoda nahoru prostrkat osnovu (použila jsem pár ostříhaných větviček jabloní a zbytek vrby a svídu) […]
Protože krmítek není nikdy dost… Read More »
Na oplátku tady máte tu mojí, která většinou vydrží v 550m n.m. bez skleníku😉. Ten, kdo má skleník, má možnosti daleko pestřejší. Ano, teď něco sít už je pozdě. Snad ještě tak sázet česnek na příští rok. Ale v době, kdy byl čas sít, toho zimního zas nebylo moc vidět. Tak budeme mít připraveno na příští rok…
Máte v zimě svou čerstvou zeleninu? A mohla bych jí vidět? Read More »
Každý občas jede někam na dovolenou, žejo. A většinou si z ní přiveze kromě vzpomínek i něco hmotného. Někdo hezký kousek do šatníku, někdo něco dobrého do kuchyně, no a zahradník… zahradník občas neodolá a nějaká ta semínka sem tam sesbírá, a často taky koupí… Já jsem v posledních letech podlehla kouzlu svatojakubských cest (nejen) do Santiaga
Léto, jejich čas. Jsou krásné, o tom není pochyb. Ale dají se i různě využít. Asi je není třeba nijak zvlášť popisovat. Velkokvěté růže se pěstují skoro na každé zahradě, pnoucí nebo půdopokryvné kultivary jsou méně časté, ale také běžně známé. Botanické a historické růže jsou v zahradě spíš pro fajnšmekry… Ostatní si pro šípky dojdou
Méně známé dřeviny – růže (Rosa sp.div.) Read More »
Planou formu černého bezu zná asi každý. A některé recepty z květů a nebo plodů jsou už poměrně známé. Léčivý čaj ze sušených květů taky. Ale co krásné zahradní formy bezu? A jeho další použití? Bez černý je 5 a více m vysoký keř (nebo strom, zejména pokud mu trochu pomůžeme řezem) charakteristického tvaru. Má světle
Méně známé dřeviny – bez černý (Sambucus nigra) Read More »
Někde známá (třeba ve Španělsku, tam občas roste i podél cest, jako u nás mirabelka), ale u nás zatím moc ne… Pochází původně z JZ Asie, ale v současnosti je rozšířená po celém světě. Pěstovala se už ve středověku v klášterních a zámeckých zahradách. Už v tzv. Capitulare Karla I. Velikého (kolem r. 795) je jmenována jako jeden z 16
Méně známé dřeviny – kdouloň obecná (Cydonia oblonga) Read More »
Na Zelený čtvrtek musí být o kopřivě, to je její den… ale taky o „plevelu“ a co s ním. Jestli chcete rovnou kopřivu, skočte si pod první obrázek… Málokdo rád pleje… /Já tedy docela jo, pro mě je to bezvadná meditace… a ráda pak vidím ten rozdíl ;-)/ Pro ostatní – pár tipů, jak tuto
Můj oblíbený plevel 4. :-) Read More »
Zní to divně – jíst plody zimolezu. A to není divu, protože plody zimolezů považují některé zdroje (třeba Botany.cz) kvůli obsahu saponinů za jedovaté. Naopak PFAF má u většiny zimolezů aspoň jedno jablíčko „jedlosti“… No, plody ostatních zimolezů jsem jíst nezkoušela a nejspíš ani nebudu. ALE! Ale tomuhle zimolezu se říká taky „kamčatská borůvka“ a
Méně známé dřeviny – zimolez kamčatský (Lonicera kamtschatica) Read More »
Aneb o čtyřech zajímavých rostlinách, co mě po jarních cestách cvrnkly do nosu. Tři z nich jsou jedlé (a chuťově velmi zajímavé) a jedna nejedlá, zato krásná… Česnek podivný (Allium paradoxum) Začala letošní sezóna česneku medvědího. To už se mezi lidem všeobecně ví…. Ale roste i česnek podivný, který má podobnou chuť a podobné využití. Listy
Řeknu si muchovník, a napadá mě… mucha, moucha,… Ale s ní muchovník společného snad nic nemá. Zato s ptáky, hlavně kosové ho mají rádi. A vloni se nám na nich pásli hýlové…. No zpátky. Kde k tomu českému jménu přišel, těžko říct. V Evropě je domácí jeden druh – muchovník oválný (A. ovalis). Celkem ale v mírném pásmu severní
Méně známé dřeviny – muchovníky (druhy rodu Amelanchier) Read More »
