Barevný červen v přírodě, na zahradě i v kuchyni

… letní hojnost všude kolem nás…..

… a pro Zahrádkář shrnutí, přehled, jaké květy jdou jíst a jak, a taky kde je můžeme hledat.

Tak snad smím použít svůj text i tu…

Nádherné, barevné, voňavé – jedlé květy na talíři

Použití jedlých květin má dlouhou, tisíciletou tradici, nejen např. v Číně a Japonsku, ale i v našich krajích. Některé květiny mohou být hlavní složkou pokrmu, některé jeho zajímavá ozdoba, jiné použijeme jako koření nebo z nich lze uvařit voňavý čaj. Většina květů obsahuje cenné látky, jiné než v běžných potravinách. Známé je využití květů sedmikrásek, které obsahují mnoho enzymů – ozdobí nám různá jídla nebo z nich můžeme připravit sirup.

Některé zahradní plodiny se přímo pro květy pěstují. Zmiňme květák, brokolici, artyčok. Ale můžeme použít i květy dalších druhů. A to nejen zelenin, když nám vykvetou ředkvičky nebo pažitka.

 Kde v zahradě najdeme jedlé květy:

Na okrasných záhonech – tam samosebou ty pěstované. Mezi květinami obvykle najdeme i plevele, některé jsou jako doplňky jídelníčku velmi zajímavé. Pokud nemáme anglický trávník, ale to, čemu permakultura říká „jedlý trávník“, máme další řadu rostlin k využití. Jedlé jsou také květy řady stromů a keřů. Nakonec hledejme i na méně udržovaných divočejších místech, která zejména do větší přírodní zahrady také patří.

Že v zahradě pěstujeme květiny je zřejmé 😊. Méně se ale ví, že mnoho z nich má některé části jedlé (a chutné!).  Známé jsou různé bylinky, které kromě toho, že z nich lze uvařit léčivý čaj, také mohou ozdobit náš talíř. Například levandule, dobromysl, měsíček, yzop, mateřídouška, brutnák nebo heřmánek, všechny mají nádherné barevné a vonné květy, které k využití na talíři přímo vybízejí.   

Pěstované květiny s jedlými květy jsou třeba denivky – mají výborné křehké květní plátky (ale jedlé jsou i čerstvé jarní výhonky, syrové nebo spařené na způsob chřestu) a stínomilná bohyška (Hosta),  všechny zvonky, flox a zavinutka (různé kultivary se chutí liší, některé jsou výtečné jemné, některé ostřejší), různobarevné topolovky a slézy, ale také juka, Echinacea a večernice vonná a macešky, s opatrností lze ochutnat i plátky tulipánu a květy orlíčku.  Překvapivě výborné jsou křehké květy begónií. Výrazné pikantní květy i listy (navíc léčivé) má lichořeřišnice, její poupata i semena lze také nakládat jako kapary.

Ale podívejme se i na druhy, které nám na zahradě roste neplánovaně. Pampelišky (neboli smetanky) jsou známé svými na jaře všudypřítomnými žlutými květenstvími, ze kterých se běžně dělá „med“, ale lze je i použít syrové nebo smažit. Pak se dají jíst na sladko, ochucené třeba medem a skořicí, nebo na slano, např. s kari kořením. Jedlé a výtečné jsou i medově voňavé květy hluchavky, téměř celý rok kvetoucí sedmikrásky, a také květy čekanky, pupalky dvouleté, divizen, pomněnek a jetelů a různé hvozdíky. Na jaře jsou vítané květy prvosenek, violky vonné, plicníku, česnáčku i česneku medvědího (samosebou využíváme hlavně jeho listy). Ostřejší chuť mají kvetoucí natě brukvovitých rostlin (kokoška pastuší tobolka, řeřišnice hořká i luční, potočnice, barborka, vesnovka apod.).

Z dřevin jmenujme – kromě všeobecně známých a používaných květenství bezu černého – také  voňavé květy lípy a akátu, a na jaře můžeme pokrmy ozdobit i jemnými květy našich ovocných stromů. Z okrasných keřů poskytují jedlé květy třeba zlatice, šeřík, pustoryl a různé druhy růží.

Jak květy v kuchyni nejlépe použít?

Nejběžnější je jistě použití za syrova – na ozdobu pokrmů. Některé druhy se hodí spíš na dekoraci dortů a dalších sladkých jídel – pupalka, slézy, levandule, třapatka, pomněnka, divizny, violky,…Se slanými jídly ladí zejména květy sedmikrásky, begónie, brutnáku, pažitky nebo naťové cibule, která nám vykvetla. Nádherně jako dekorace salátů, chlebíčků, ale i dortů, působí květy macešek, svazenky, pupalky, slézu nebo třapatky.

Syrové květy použijeme do pomazánek a bylinkových másel (třeba i v kombinaci s různými listy), oranžové jazykovité květy měsíčku lékařského se dokonce používaly k barvení másla místo šafránu.

Jemná a trpělivost vyžadující činnost je kandování květů, využívá se zejména těch výrazně barevných a aromatických – violka, šeřík, večernice vonná, plátky růží,… mnohé z těchto druhů je naopak poměrně snadné nasušit a později využít při pečení moučníků (levandule, černý bez, růže, chrpa,…).

Velmi efektní způsob konzervace je zamražení pohledných drobnějších barevných kvítků do kostek ledu na ozdobu letních nápojů, nebo přímo domácích nanuků.

Poupata některých druhů (pampeliška, lichořeřišnice,…) lze nakládat jako kapary, když se nejdříve ve sklenici prosypávají solí a druhý den se osuší, vrátí do sklenice a zalijí horkým octovým nálevem a nechají několik týdnů odležet.

Ke smažení v těstíčku (na způsob japonské tampury) – se hodí kromě černého bezu i květenství akátu nebo pampelišky. Velké květy (denivky, květy tykvovitých zelenin) lze plnit a zapékat.

Z květů sice nelze vyrábět klasické marmelády, ale dají se využít k ovonění čirých želé připravovaných z cukerného nálevu a pektinových přípravků. Tu se hodí třeba květy černého bezu, lípy, levandule, violky, a kupodivu také z růžových květů invazivně se šířící netýkavky žláznaté. Ze stejných druhů jsou výborné sirupy, kterými lze ochutit studené i teplé pití.

Na závěr zmiňme ještě květové nápoje. Od aromatizované vody (vzniklé louhováním květů po dobu několika hodin) jsou oblíbené šumivé limonády z bezového květu, ale dají se připravit třeba i z květů lípy nebo meduňkové nati.

Využití planých rostlin je v poslední době moderní a stále se (s trendem syrové stravy) šíří, zdůrazněme proto, že jíst můžeme jen ty rostliny, které opravdu bezpečně poznáme a víme, že jsou jedlé! To se samosebou týká planých rostlin i květin, které pěstujeme. K jídlu trháme jen ty, které rostly na bezpečně čistém místě. Květy rostlin nám mohou dodat – kromě speciálních vůní a chutí – různé specifické látky, které naše tělo ocení. A také radost, pohled na takováto jídla je nádherný…

Pokud mohu doporučit z mých „Top 5“ – myslím, že budete překvapeni, pokud neznáte, skvělou chutí křehkých květů begónie, pupalky dvouleté a zlatice (forzytie, nesplést se zlatým deštěm – štědřencem!), výborné jsou také květy denivek (spíše původních druhů než nových kultivarů, jím jen okvětní plátky bez tyčinek…) a s opatrností také sladký nektar obsahující květy orlíčků.

Tak si užívejme květů, co to jde!

A ještě pro inspiraci pár fotek ze semináře sedm let zpět, kdy nás učila paní z nejpovolanějších :-). Jsou tady…

A o mých oblíbených jedlých planých rostlinách tady