Léto, jejich čas. Jsou krásné, o tom není pochyb. Ale dají se i různě využít.
Asi je není třeba nijak zvlášť popisovat.
Velkokvěté růže se pěstují skoro na každé zahradě, pnoucí nebo půdopokryvné kultivary jsou méně časté, ale také běžně známé. Botanické a historické růže jsou v zahradě spíš pro fajnšmekry… Ostatní si pro šípky dojdou v rámci hezké procházky na mez.
Botanické a historické růže mohou být menší nebo větší (3m) keře nebo opíravé liány. Lichozpeřené listy, větévky s ostny, původně pětičetné květy.
A pak plody: Šípek je z botanického hlediska obal plodů (nažek) vzniklý srůstem květních orgánů. Obsahuje hodně zejména vitamínu C, ale i B, P a K, karotenoidy, flavonoidy, organické kyseliny, pektiny,… Běžně se sbírá jako léčivka. Pak se většinou suší, ale dá se i zmrazit (kdo má v mrazáku místo na šípky…) nebo zpracovat nějakým speciálnějším způsobem.
Růže šípková (R. canina) je jeden z běžných planých druhů, rostoucích u nás na mezích, křovinách a lesních lemech.
……………………………………………………….
Na zahradách často pěstovaná r. svraskalá (R. rugosa), permakulturně zaměření zahradníci často vysazují růži dužnoplodou (R. pomifera/R. villosa, odrůda Carpatia). Krásné velké šípky mají obě. Svraskalá má i nádherné velké a intenzivně vonné květy, ale rozrůstá se výběžky (nesázet vedle záhonu!)
……………………………………………..
Speciální využití mají voňavé botanické druhy růže galská, stolistá, damašská.
- Rosa gallica je u nás v teplejších oblastech původní, ale vzácná. Je to nižší keřík s velikými tmavě růžovými a intenzivně vonnými květy. Byla z ní vyšlechtěna řada nových odrůd.
- Rosa x centifolia byla vyšlechtěná asi na začátku novověku. Byla z ní vyšlechtěná řada nových moderních odrůd.
- Rosa x damascena je asi hybrid pocházející za starověku a ze střední Asie, s bohatými intenzivně vonnými květy.
…………………………………………………
Růžové (růží?) zajímavosti:
- Černé šípky (a bílé květy) má růže bedrníkolistá (R. spinosissima). Je to teplomilný druh, u nás původní v Č. Středohoří a na jižní Moravě. Jako zajímavost se pěstuje a občas zplaňuje. I její černé šípky se dají sušit! 😊
- Skoro beztrnná je u nás domácí druh růže převislá (R. pendulina)
- Pnoucí, vysazovaná do korun starých stromů, s hrozny drobných šípků využívaných v suchých vazbách – růže mnohokvětá (R. multiflora). Je to původně asijský druh.
Použití
Můžeme použít květy a plody, ale také větévky 😉:
Květy:
- Pro krásu a pro hmyz
- Ovonění vody k pití (samostatně nebo s dalším kvítím i listovím – máta, meduňka,…)
- Limonáda (jako z květů černého bezu)
- Džemy a želé – originální návod i s příběhem třeba tady https://www.youtube.com/watch?v=dENZZg0xbTI
- Sirup – tady recept od nejpovolanějších
- Sušené květy jako složka čajů
- Drogérie – koupelové soli, voňavé sáčky, potpourri
- Hydroláty – kdo má vybavení nebo si chce pohrát se složitějším procesem
Plody:
- Sušené na zimní vitamínové čaje
- Tinktura
- Marmelády a protlaky (a pak omáčka 😉)
- Do kompotů jako ozdoba
- Jíst je jen tak, třeba na procházce
Větvičky:
Čaj ze sušených a opražených – postup tady
……………………………………………………..
……………………………
Chci vědět, až zas napíšeš něco k tomuto tématu…
Zdroje:
Větvička V. (1995): Rosa. – In: Slavík B. /ed./ Květena ČR, Academia, Praha, 206-233.
Botany. cz – Rosa canina (a další druhy)
Liziqi: Život růží
Rostliny jsou mí přátelé a provázejí mě od dětství. Zahrada je můj oblíbený obývací pokoj i jídelna.
Jsem šťastná, když můžu pomáhat svým klientům, i těm zaneprázdněným, vytvořit krásnou a živou zahradu, která nevyžaduje každodenní péči, ale přesto jim dává spoustu radosti i leccos dobrého k snědku.
O své cestě k zahradám píšu zde >>