Jsou potřeba k ohraničení pozemku, jeho rozčlenění do funkčních zón, odstínění od okolí, vytvoření soukromí, zaclonění toho, co nechceme vidět my. Alternativou k monotónním řadám thújek mohou být barevné, kvetoucí a vonící ploty z různých druhů keřů. Jak krásně mohou vypadat, vidíme často v přírodě na lesních okrajích, a také některých mezích.
Pro některé kraje ve světě jsou typické, vytvářejí její charakter (krajina „bocage“, „semibocage“, „Kampen“,… ).
Podle toho, co od plotu očekáváme, a také podle velikosti pozemku, ho můžeme vytvořit jedno- nebo víceřadý, stálezelený z různých neopadavých keřů (bobkovišeň, některé kaliny, zimostráz, mahónie, hlohyně šarlatová, jalovce – kdo se nebojí rzi hrušňové,…). Máme-li opravdu málo místa, můžeme nechat obyčejný plot překrýt popínavými rostlinami.
Z živých plotů si můžeme nasbírat plody nebo bylinky (tedy není-li hned u silnice) a nebo si různé bobule rádi ozobají ptáci, kteří v nich často bydlí. Jde to i v malých zahradách s malými keři – rybízy, angrešty, zimolezem kamčatským (tzv. kamčatskou borůvkou). Na větších zahradách se dají použít i větší druhy. Aronie, mišpule a muchovníky na jaře krásně ozdobně kvetou, později vytvářejí jedlé plody, a na konec celé té parády na podzim zbarví listy do jasně červenooranžových barev. A to ani nemluvím o tom, že listy některých druhů, třeba vilínu, jsou léčivé.
Další dobrodružství a možnosti pozorování přírody v a její rozmanitosti nabízejí stromky a keře, které svými květy lákají hmyz. Hned na jaře rozkvétají kaliny, lísky, vrby, zimolezy, šeříky. Svými výraznými květy, které přitahují mnoho motýlů, je známá později kvetoucí komule Davidova, ale i ořechokřídlec nebo perovskie. Během slunných letních dní na nich můžeme pozorovat různé babočky, otakárky a řadu dalších druhů.
Na podzim vytváří mnoho druhů plody, které chutnají ptákům – ptačí zob, aronie, kaliny, brsleny (ale pozor, pro lidi jsou jedovaté), na některých plody vydrží až do zimy. Navíc trnité keře, jako růže a trnky (ale ty se vejdou asi jen na opravdu velkou zahradu) jsou skvělé místo, ve kterém ptáci mohou hnízdit, jejich hnízda jsou dobře chráněná proti predátorům.
Pod hustými většími keři může být místo pro další obyvatele, kteří v přírodě nacházejí svůj prostor čím dál obtížněji. Může u nás bydlet ježek, na kterého si jde pak večer počkat a poslechnout si, jak dupe a funí, nebo ve vlhčích zákoutích i žáby a čolci.
Pokud máme velkou zahradu, můžeme spojit příjemné s užitečným a vytvořit živé ploty z lísky. Kromě podzimní úrody oříšků vytvoří i krásný členitý prolézací prostor, jako stvořený pro různé hry a schovávačky pro děti. Známým živým dětským prvkem v zahradách jsou v posledních letech i vrbičkové chýše a tunely. A plot ze stejného materiálu pak může zahradu dotvořit ve stejném duchu a vytvořit pohádkové prostředí pro dětské hry.
Ale nemusíme být smutní ani když máme prostoru naopak málo. I obyčejné drátěné pletivo je možné nechat popnout, takže vytvoří nejen soukromí, ale třeba i v různou roční dobu krásně barevnou zeď. Pohanka Aubertova na ní přiláká mnoho hmyzu, hlavně včel a čmeláků, loubinec popínavý na podzim kromě nádherného červeného listí udělá rodost ptákům svými plody, zvonkovité květy povíjnice nebo opletky nebo plody plaménku plotního jsou velmi ozdobné.
Zajímavá liána je aktinidie (říká se jí minikiwi), na podzim má i v našich podmínkách výborné plody. Ale plot může být popnutý třeba i chmelem. Jeho výhonky se brzy na jaře dají jíst, přestože známější jsou jeho plody.
Mimochodem – pokud máme na zahradě opravdu hodné místa, z druhů pro živé ploty (snad kromě těch trnitých) lze vytvořit úžasná bludiště a labyrinty…
Trošku jinak jsme téma zpracovali pro Můj dům tady
Zpracování na mé oblíbené PFAF zde.