Trávníky, louky, ale i cesty

Někdo chce celozelený anglický trávník, ať už proto, že má rád pořádek, nebo jako jednobarevný kontrast k barevným záhonům.  Je fakt, že to chápu. Také je fakt, že takovýto trávník má řadu nevýhod.  Musí se pravidelně a často sekat. Ale hlavně – je to vpodstatě monokultura nebo směs jen několika málo druhů (komerční směsi obsahují obvykle 3 -5 druhů). Ty pak koření ve stejné hloubce (obvykle mělce), čili vyčerpávají živiny ze  stejné vrstvy půdy.  Stejně tak vláhu, mnohem snadněji tak o trávník přijdete v období sucha. Jako v každé monokultuře, snadno se šíří škůdci a choroby (třeba plíseň sněžná). Navíc v nich není nic pro hmyz (chybí kvetoucí druhy), a vlastně ani pro nás pro oživení  kuchyně….

vyschly_travnik

Takovéto intenzivní trávníky je třeba vysít na speciálně upravenou plochu, nebo položit travní koberec. To je rychlé řešení a je pravda, že jsou případy, kdy ho chápu – třeba čerstvá zahrada u novostavby a rodina s malinkými dětmi, které si potřebují někde hrát už teď, a ne čekat rok dva, neboť nejen trávník, ale i děti rostou…. (ovšem pokud se na celozelené ploše do budoucna netrvá, považovala bych za dobré jí postupně obohatit o kvetoucí druhy….).

park

Trávníky a loučky 

Alternativou mohou být pestré barevné kvetoucí trávníky a loučky (ať už vzniklé kosením původního travního porostu v zahradě a nebo oseté pestrou směsí, třeba od firmy Planta naturalis. Tato firma nabízí směsi pro různé podmínky stanoviště a naše požadavky na porost (výslednou výšku, typ využití, ale třeba i převládající barevnost). Takovéto trávníky jsou druhově bohaté (směs obsahuje desítky druhů, námi oblíbený Zelený chodníček např. 66). Najdeme v nich jedlé rostliny, bylinky, koření. Lze je nechat vykvést pro hmyz a pro naši radost, výborně působí proti erozi, protože obsahují různě hluboko kořenící druhy. Pokud máme náladu pro změnu na zelenou plochu, stačí je posekat….

nizka_loucka

Je pravda, že i tyto porosty je třeba založit a počkat, než je z nich krásný barevný trávník – my jsme to řešili u zákazníka takto.

Abychom si ušetřili práci co nejvíce a současně měli zahradu co nejbarevnější, dají se využít další alternativy:

  • Louky (kosí se jen několikrát do roka) v odlehlejší části zahrady, jsou krásné, oceníme je my i hmyz, žáby, ježci,… Platí o nich podobné, jako o trávnících.
  • Půdopokryvné rostliny, kterými se osází část zahrady. Lze vybrat druhy nízké, které snáší sešlapávání, po těch se pak dá snadno chodit i bez sekání, a nebo vyšší druhy třeba pod stromy, ty zakryjí povrch, mohou kvést, mohou být jedlé, a není třeba je sekat. Volíme je s ohledem na vlastnosti stanoviště (dosti univerzální jsou třeba zběhovec, rožec, popenec, kontryhel, kakosty,…  do sucha jestřábníky, rozchodníky, mateřídoušky, do vlhka třeba vrbina penízková, touleň srdčitá, pomněnky,  do stínu barvínek, některé zvonky,  plicník, violky, biky, …).
podopokryvne_rostliny

V ekozahradách je oblíbená kombinace do míst pod stromy: jarní druhy (například oblíbený česnek medvědí a další hajní rostlinky – sasanky, dymnivky, podléšky, plicníky,…), později během léta nechat zarůst bršlicí na špenát.

O půdopokryvných rostlinách např. na stránkách PFAF

dlazba1

Možnosti vytvoření zahradních cest 

Jen kosené a sešlapávané: pokud dodržujeme stále stejnou trasu, druhové složení se časem přizpůsobí. Zůstanou druhy, které sešlap snášejí, a ty nebývají vysoké.

  • Mulčované – sláma, štěpka, písek, kačírek,… – po některých se chodí lépe (sláma), po některých hůře (kačírek, je ale vizuelně akceptovatelný pro většinu lidí), je tedy dobré zvážit budoucí provoz na cestě, aby byla vhodná a příjemná. Pozor, u štěpkových, kačírkových,…. Je potřeba dobře řešit podklad, abychom si nepřidělali práci s údržbou. (U mulčovaných slámou stačí v případě potřeby přidat další vrstvu ;-))
  • Mlatové, štětované – nám vytvoří spíš specializované firmy. Finančně jsou logicky trochu náročnější, ale jsou velmi trvanlivé, při běžném provozu není příliš práce s údržbou.
  • Dlážděné – špalky, dlaždice, cihly, …  materiál můžeme přizpůsobit charakteru prostředí, nebo se dá permakulturně využít dostupný, výsledek pak bývá často velmi zajímavý, k inspiraci např. u kolegy Kamila.

Pro některé trasy stačí jen položit nášlapné kameny, tzv. šlapáky – kameny, dlažba, vlastnoručně vytvořené odlitky,…

A nebo si můžeme jako cestu vytvořit i smyslový chodníček

slapaky