Svahy na pozemku,

a co s nimi

Jste v situaci, že máte zahradu ve svahu? A je to výhoda, nebo nevýhoda?

Svažité zahrady mohou být krásné, jsou zajímavé na pohled, dovolují vytvářet členité scénérie, s výhodou se dá využít teplé mikroklima, pokud je svah víceméně jižní. Ale co si budeme povídat, údržba takové zahrady může být trochu komplikovanější než té na rovině.

Konkrétní  řešení záleží samozřejmě na tom, jaký má svah sklon, jak  je velký pozemek a také jaké máme představy o jeho využití.

Tradičně se svahy, které nebyly zalesněné, využívaly. Buď byly zatravněné a páslo se na nich, nebo, jak vidíme i v dnešní Praze, se využívaly pro pěstování vinné révy (dnes např. v Tróji) nebo ovoce (krásným příkladem jsou třešňové a mandloňové sady na Petříně).

 Zatravnění ochrání svah před erozí, ale má jednu velkou nevýhodu – takováto místa se obvykle sečou dosti špatně. Lépe je osázet keři nebo i půdopokryvnými bylinami, které svah zpevní svými kořeny. Zejména v případě svahů s větším sklonem asi není od věci použití mulčovací textilie, která povrch ochrání, než rostliny vyrostou.

Vybírat se dá z celé řady druhů. Například růže svraskalá a dřišťály jsou keře, které krásně kvetou, později poskytnou bobule a celoročně úkryt ptákům. Tavolníky a mochny křovité také pěkně kvetou, navíc se rychle rozrůstají. Meruzalky zase kvetou brzy zjara a lákají hmyz. Klasikou jsou plazivé skalníky, s vesele červenými bobulkami v zimním období. Z plazivých druhů se nejčastěji používají brslen Fortuneův, barvínek a břečťan, ale existuje i mnoho nápadněji kvetoucích druhů.

Svah ochrání i travní porost, ale je výhodnější, když obsahuje spíše výběžkaté druhy než trsnaté, a samozřejmě i hlubokokořenící druhy dvouděložné, třeba krásně kvetoucí čičorku, vičenec, řepík, kostival, vybírat je dobré podle světelných a vlhkostních podmínek, které na svahu jsou.

 

V našich krajích jsou tradiční a velmi oblíbené skalky. Budují se nejvhodněji z kamene, který se vyskytuje v okolí – kromě nižších nákladů na dopravu mají tu výhodu, že pak působí nejpřirozeněji. Spektrum  druhů rostlin se volí podle podmínek, hlavně světelných, vybírat můžeme z velké řady kvetoucích druhů bylin, keříků, travin, různých kapradin. Když to vše doplníme o cibuloviny, budeme mít zaručeně radostný výhled po celou sezónu. Nádherná a příjemná je také kombinace s potůčkem, pokud okolnosti dovolí.
Kromě klasické skalky, která imituje přírodní společenstva, můžeme zejména jižní svah osadit např. středomořskými bylinkami (levandule, dobromysl, šalvěj, yzop, routa, svatoliny, …). Jejich barevné květy jsou úžasně voňavé, poskytnou koření a udělají radost mnoha druhům hmyzu, zejména čmeláků, včel a motýlů.

 

Pokud se rozhodneme pro rozčlenění svahu jednotlivými stupni, máme na výběr z řady technických řešení. Záleží na tom, jak je svah příkrý, ohrožený sesuvem a erozí, jaká je frekvence jeho využití, jak hodně financí chceme investovat, a také jak moc či málo přírodě blízké řešení jsme ochotni přijmout 🙂

Možnosti jsou třeba:

  • Terasování - jednotlivé stupně mohou sloužit nejen k pěstování rostlin, ale také k posezení. Také lze s výhodou včlenit schody.
  • Na rozsáhlejších a nebo extenzivně využívaných pozemcích se vytvářejí (po vzoru lesnických protierozních opatření) jednoduché přehrádky z kameniva nebo dřevního materiálu. Podle aktuálních podmínek na dané lokalitě je dobré současně zvážit vytvoření zasakovacích příkopů, svejlů apod.  O začlenění do ekosystému se postará příroda a procesy, které tu budou spontánně probíhat.

  • Výstavba suché kamenné zídky (moc hezky se dají spojit např. s lavicí na sezení). Suchá zídka je zídka vyskládaná z kamene bez použití spojovacího materiálu. Materiálem k vystavění zídky by měl byt ideálně místní kámen, nejlépe kámen z nejbližšího lomu, či kámen vysbíraný na pozemku. Pod zídkou je nutné zhotovit drenáž z cca 20 cm vysoké vrstvy štěrku či suti. Štěrkem je také třeba prosypat  mezeru mezi zídkou a svahem, aby vznikla drenáž i za zídkou a odváděla dešťovou vodu. Kameny se skládají vrstvu po vrstvě s mírným sklonem vzad a je nutno, aby do sebe řádně zapadaly a neviklaly se. Spáry ve zdi se následně osázejí rostlinami (lze i v průběhu stavby).

  • Použití gabionů je v poslední době moderní, někým obdivované, někým zásadně odmítané.  Gabiony mohou být kombinované s dřevěnými povrchy k sezení,  nebo třeba popnuté barevnými rostlinami. Podle mého názoru se k moderním stavbám docela hodí.
  • Hodně technické, ale v některých případech (např. bezprostřední blízkost domu pod svahem) nevyhnutelné řešení je použití prefabrikovaných svahovek. Pro jejich využití platí obdobné principy jako u suché zídky. Následně je obvykle osázíme, aby je rostliny ukryly. Použijeme buď popínavky rostoucí vzhůru, nebo rostliny tvořící splývající polštáře, zejména různé druhy skalniček.
  • Použití dalších materiálů (trámy, vrbový aj. výplet,…) se využívá spíše u menších terénních nerovností. Trámy jde také použít na vytvoření schodiště, může být začleněné ve svahu s „přepážkami“ pro pěstování rostlin.

 

Zahrada ve svahu může být velmi originální a neopakovatelná a svým řešením může přinášet majitelům mnoho radosti z její krásy i užitku.