Vzduch už tady voní jarem, těšíme se na zahradu

Tak co, odpočinuli jste si přes zimu? A už se zas těšíte ven na zahradu? Já tedy ano, moc 🙂

Přes zimu jsem si udělala inventuru zásob semínek, u těch starých jsem zkusila, jestli ještě budou klíčit. No, skoro deset let staré petrželce, kterou sbíral ještě táta, se už fakt nechce… Ale měla jsem čas v klidu dokoupit, co potřebuju, v semenářství, i pořídit některé staré odrůdy. Taky jsem si dala do pořádku nářadí, nabrousila nůžky, utřídila květináčky – a už mě svrbí ruce.

Tak už jsem si aspoň nasela různé druhy bazalky, papriky a naťových petrželí. Na rajčata, saláty a další bylinky se užuž chystám, ale krotím se, zas abych to neuspěchala a nevytáhly se mi příliš. U nás v 550m budeme sázet opravdu až po Zmrzlých… A vymyslela jsem si jinak zeleninový záhon, místo řádek pestrý vzorek 🙂 Určitě ho pro vás vyfotím, až bude čas 🙂

Z venkovních prací na zahradě je aktuální, pokud je vhodné počasí, připravit záhony, na které  nezbyl čas na podzim. Zrýt, kdo ryje (co nejdříve počasí a vlhkost půdy dovolí), obohatit kompostem, případně vybudovat vyvýšené záhony. Boky se dělají nejčastěji z prken nebo hranolů, ale dají se využít i cihly, kameny, betonové tvarovky, vyplést z proutí,… a vnitřní prostor vyplnit, nebo vršit „oblý“ záhon.

Kdo ještě nemá, mohl by teď pomyslet na přípravu kompostu, ten je na zahradě neocenitelný a pomůže vhodně uzavřít cykly živin, užitečně využít „odpad“ a ušetřit čas i peníze na nákup hnojiva.

Předjaří je hlavní období pro řez (průklest) některých stromů a keřů – s výjimkou keřů, které na jaře kvetou. Od února, pokud nemrzne, se prořezávají jádroviny a bobuloviny, na peckoviny bude čas později – před květem, a na ořešáky ještě později – až v teplejší části roku.

Já odstraňuji zejména mrtvé a nemocné větve, ty, které se kříží, nebo rostou dovnitř koruny. A nebo ty, které nám moc překážejí, když chodíme kolem. Snažím se nestříhat, co není nutné, aby strom nevyháněl příliš vlků. Také je fajn zkontrolovat, jestli stromy nebyly poškozeny zimními mrazy – a pokud ano, rány ošetřit, nejlépe štěpařským voskem, jeho vůni miluju ;-), nebo stromovým balzámem.

Odstraněné větve můžeme seštěpkovat a štěpku uložit na dno vysokých záhonů nebo využít na zamulčování např. květinových záhonů nebo keřových výsadeb. Pár živých větévek si vždycky nosím domů do vázy a pozoruju, jak se probouzí a raší nové lístky (a naše kočky to baví taky :-)). Také můžeme někde v odlehlejším koutě zahrady nechat hromadu větévek ležet jako úkryt pro ježky, žáby a jiné živočichy, kteří k nám přijdou.

Pokud jsme káceli i vzrostlý strom a všechno dřevo neplánujeme spotřebovat na topení nebo třeba zahradní posezení, část kmene většinou použijeme na pěstování hub (zkoušeli jsme hlívu, šiitake a penízovku, ta nám bohužel nešla), nebo z nich vyrábíme domky pro užitečný hmyz, třeba včelky samotářky.

My před zimou zahradu příliš neuklízíme, protože máme rádi pohled na zasněžené kopečky trav a trvalek a ojíněné odkvetlé stvoly květin a jsme rádi, že v nich mohou nějací hmyzáci přezimovat.  Ale teď už se pomaličku chystám zbytky loňských bylinek a květin ořezat, abych si později nepoškodila nově rašící výhonky.

Taky si ráda ze zahrady nosím něco dobrého do kuchyně. Vykopu několik topinamburů, utrhnu pár lístků batolky, polníčku, ozimého špenátu nebo první lístky zimní cibule, nebo kousek i v zimě zeleného ptačince žabince. A jsem zvědavá, kdy si jídlo ozdobíme na uvítání jara i letošním prvním květem sedmikrásky.

/Přečtěte si v: Rodinný dům 3/2017, 74-76./

Jana Nováková
Rostliny jsou mí přátelé a provázejí mě od dětství a zahrada je můj oblíbený obývací pokoj i jídelna. Jsem šťastná, když můžu pomáhat svým klientům, i těm zaneprázdněným, vytvořit krásnou a živou zahradu, která nevyžaduje každodenní péči, ale přesto jim dává spoustu radosti i leccos dobrého k snědku. O své cestě k zahradám píšu zde >>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *